Prosinec 2014

zápis XXIV

13. prosince 2014 v 13:05 Cesta do Santiaga
Hned ráno mě cca 10min od Sester nabral rozvažeč potravin :-D, a vzal mě až do Brioux (to je tak zvláštní, jak auta zastavují, aniž bych někde stála na místě nebo natož máchala rukama!)…načež mě po několika stovkách metrů nabral znovu, a dovezl až půl km před Aulnay. Fajn, to je další den "navíc". Bože můj Bože, copak se mnou asi zamýšlíš? Jdu dál.

zápis XXIII

13. prosince 2014 v 12:45 Cesta do Santiaga
Včera jsem si zašla na chviličku do kostela ve St. Sauvant. Mluvila jsem tam o změně, kterou v sobě cítím, ale neumím ji zatím popsat, dát jí jméno…Je to jakoby ztráta "smyslu cesty", ale současně jeho opravdové nalezení. Přicházím postupně o "cíle", možná spíš "očekávání", během chůze nemám mnoho ucelených myšlenkových celků, spíše se vyprazdňuju…
A po včerejších 13km se dnes opakuje situace, kdy mám spoustu volného času a prakticky žádnou chůzi. V Chenay, odkud jsem šla cca 20min, mě pán, kterého jsem se zeptala na cestu, odvezl až do Melle…
No, a co teď já tady?

zápis XXII

13. prosince 2014 v 12:44 Cesta do Santiaga
Dnes jsem si udělala den "pro sebe" - ne jen relax jako takový, ale prostor pro zpomalení se, myšlenky a vůbec…Měla jsem před sebou snad jen 15km, rozhodla jsem se využít možnosti noclehu takto blízko a soustředit se na vyprázdnění (vyklidnění stálepřítomného "popohánění sebe samé", stále v sobě cítím včerejší rozladění, v noci mi psal Rozcuch a vůbec…)
Ráno mi taky začla menstruace, takže - čas na klid.

zápis XXI

4. prosince 2014 v 20:50 Cesta do Santiaga
Dnešek byl tichý, celý den jsem šla přírodou (lesy!), mohla jsem jít i bosa, bylo krásné počasí, značky byly viditelné…Zlom č.1. - rozcedulník Poitiers + Lusignon měl stejný směr = jakoby návrat, dle slunka a všeho to bylo, znepokojilo mě to (protože dneska to neměl být velký kilometrový úsek - asi 29km), ale šla jsem jako tupoň! Neřešila jsem mapu ani nic, a šla po značkách…Chvílema jsem měla opět dobrý směr, ale celkově jsem se prostě a jednoduše vracela…

zápis XX

4. prosince 2014 v 20:46 Cesta do Santiaga
Patriciin manžel mě zavezl až pěkný kus za centrum Chatellerault, k mostu, pod nímž prý pokračuje moje Camino. Je něco před sedmou ranní, všude okolo je mlžný opar, mám termo elasťáky a šaty, cítím se odpočatě a svěže, uvědomuju si, že každé takovéhle ráno tady s sebou nese hřejivé krásno od hostitelů. Nejdu už docela dlouho sama, někdy jdou se mnou lidé, které potkávám, a jde se mnou Bůh…

zápis IXX

4. prosince 2014 v 20:43 Cesta do Santiaga
V jedné pidivesnici se mohli psi zbláznit, když jsem procházela. Měla jsem nejprve klasicky zacpané uši, a pak už nezacpané, jsem vyčerpaná tím stresem ze štěkotu, skoro mě bolí ruce, když si je mám dávat na uši. Možná, že se mi děje něco jako posun dál, přibývá situací, kdy jednoduše jdu, a uši si kryju až při opravdu extrémním psím hluku. Tady to ráno to mohlo být po cca kilometru u mostu přes trať.