Březen 2014

zápis XV

31. března 2014 v 11:19 Cesta do Santiaga
PARADOX - naprosto nejdelší kilometráž(35,8km oficiální trasy), a vycházím až v půl desáte z Beagency. Ráno jdeme totiž na mši ke Karmelitánkám. Moje první mše v životě takovéhoto stylu, krásné zpěvy řádových sester. Od Ann jsem dostala zásyp a krém na nohy (aniž bych říkala, že můj peokrém brzo dojde).
Je to už druhý praktický trvalý dar.
.
Cestou podél řeky velké problémy s odpočinkem, jsem vzteklá, CHCI jít - honím se...nechápu to sama, vnímám krajinu, vzduch, pocity, myšlenky, ale nic z toho mě jakkoli nebrzdí...stejně letím...začly mě bolet nohy, a stejně mám problém spočinout (nucené přestávky). Posledních 11km je opravdové peklo, zapínám nakonec hudbu do sluchátek a jdu do rytmu.
Těším se, jestli se potkáme s Rozcuchem.
Do Blois jsem přišla opravdu vyčerpaná krátce po 18h. Čtyřicet minut bez oddechu nešťastného procházení ulicema.
Zasklená mapa mšsta, oslovuje mě nějaký kluk a vede až ke kostelu, poblíž kterého je foyer, kde bych mohla nocovat.
Nemůžu se dovolat, paní, která jde evidentně do kostela, se mě ptá jestli potřebuju pomoct, volá ze svého mobilu,
následně mi říká že foyer je plné a že tam spát nemůžu.
Fajn.
Ploužím se od kostela a málem vrazím do dvou mužů, kteří stojí na chodníku. Letmo zvedám hlavu, bílý pásek kolem krku...kněz...
Unavený úsměv. Ptám se na možnosti ubytování pro poutníky...nečekané...VOLAJÍ oba všude možně, oba mají naspěch, snažím se poděkovat za ochotu a nezdržovat, načež mi kněz oznamuje že budu spát v malém Karmelu a že teď mám jít s ním.
Jdeme hodně hodně svižně, v duchu si přeju jen ať už jsme na místě, nohy mě únavou přestaly bolet a to je špatné znamení (znamená to totiž, že je tělo natolik přetíženo, že vyplo ukazatele, tzn. Může se stát cokoli).
Nevím kolik km jsme proklusali městem, kněz mi cestou vysvětluje, že jde odsloužit mši na chlapeckou církevní školu, a že mě pak na Karmel doprovodí.
Blois je nádherné město, které poskytuje spoustu nádherných vyhlídek. Mrzí mě, že jedu na autopilota a že to vnímám jen jako míhání barev a obrazů.
A druhá mše dneska?...vlastně proč ne. Ani mi nějak nedochází pojem "chlapecká škola".
Kluci už čekají,
vystajlovaní ve značkových džínách, s hodinkama většíma než dlaň a tunou gelu v rozcuchaných vlasech,
příjemná atmosféra kaple, kněz v bílém a pak já a batoh.
Mši ani moc nevnímám.
Po skončení jdeme pro auto, a jedeme cca 8km za Blois do vesničky Molineuf, kde jedeme nahoru a nahoru a mě se chce tolik spát...

Karmel je původně statek, část z něj je oddělena jako "zóna ticha", přivítat nás jde sestra Miriam z Kanady,
víceméně hned vidí, jak na tom jsem, bere mě za paži, loučím se s díky s knězem, a Miriam mě odvádí mě do "pokoje" (apartmá 2pokoje, koupelna a záchod),
kde na půl hodiny spadnu na postel a jen tak ležím.

Pak se téměř přinutím vstát a jít si uvařit teplé a vydatné jídlo (tělo je fakt vyplé, odhadem mám za sebou ke čtyřiceti kilometrům s báglem na zádech celkem).
V kuchyni je nachystané ovoce a nějaká ryba, vařím si svou obilno-luštěninovou směs s konzervou tuňáka,
a do toho se objevuje drobná žena, která se představuje jako Lauren, je také z Kanady a přijela na návštěvu právě za sestrou Miriam.
Povídáme si o různých věcech, ona se se mnou dělí o rybu, já o zbytek, v půl desáté jsem úplně grogy, velmi velké přemáhání do sprchy a pak spát...
(kdybych se tak nehonila, potkala bych na chodníku kněze?...achjo, proč jsou některé věci pro lidskou hlavu nepřijatelné jen tak bez přemýšlení...)
.

mobilní zapisky:

  • Cesta opet kolem reky. Kormorani, volavka, labute, slipka zelenonoha. Na hrazi krasne a inenzivne voni bylinky - tymian a materidouska.
  • Myslim na Ann, jak kraci na chudach po zaplavenych cestach do Santiaga.
  • Jsou veci, ktere je dobre mit napsane/naucene v jazyce zeme, do ktere jedete. Napr. Dny v tydnu, strany (prava-leva), tazaci zajmena (kde, proc, jak, kdy).
  • Absence nauceni se necemu od sve matky. Matka mi nepredala vpodstate zadnou (zenskou) moudrost do zivota. Od malicka mi chybi osvedcene schopnosti k preziti.
  • Mam radost, ze zatím ani jeden puchyr, a ze se neozyva ani ta velka konkretni bolest v prave noze. Prasek si ale radeji vezmu, ani ne proti bolesti, ale pro uvolneni svalstva.. Modlim se za to, abych uz nemusela další prasky pojidat.

modlitba k jarní obnově...30.3.2014

30. března 2014 v 15:46 deníček
Věřím,
věřím, že i přešlap může být za bod
a ne ten trestný, ale k dobru
když hlava myslí na nesmysly
a v nitru to pak pláče
je třeba změnit trasu.

Ve větru vát, a nestát sama,
stát spolu
jako stromy

my

my potřebujem vést !

Moudrou větu za odletu
nemyslet na odvetu, a žádné vyrovnání sázek, místo otázek ať vidíš úsměvy kvést
Bože spávej dál v hnízdech našich vlasů
dýchej nám na spánky,
přebývej v srdcích lamp podél cest
co nebloudí, co vedou domů
boty pryč a šaty dolů,

překročit potok
ve vodě sebrat kámen
kamenem přehodit plot
a ten plot pak přelézt
domů
Amen.

na večer

29. března 2014 v 20:31 inspirace
...věnováno...
...ale s díky.

rukodělky v Brdech obrazem

29. března 2014 v 17:51 výlety (obojím způsobem) :)
Mám jaro v nitru.
Přijela jsem jeden jarní víkend ke KáKá udělat mu závěs. Od něj budu mít prozměnu kudlu. Ruční výroba za ruční výrobu a nakonec toho bylo víc a ...mám jaro prostě.
.
pracovní plocha :)
.
poprvé v životě jsem viděla, jak se vykopává a jak vůbec vypadá topinambur -( "židovská brambora" - ty vysoké stvoly za kolečkem)
.
hlízy topinamburu
.
když chlap připravuje oběd
.
spřízněné činnosti (aneb když chtějí dva lidi dělat poblíž sebe)
.
navoskováno
.
oběd :) (a chutná to fakt jak brambory, akorát trochu jinak...rozhodně to mám v plánu letos pěstovat)
.
začíná barvení
.
výsledek namokro
.
výsledek nasucho (došité úchyty a vyžehleno)
.


o chlapech...16.1.2014

29. března 2014 v 15:51 deníček
S každou čárkou jeden rok, jedno pivo nebo třeba jedna stovka na cechu. Je vlastně jedno, co se čárkuje, důležité je, že to je 2D záznam nějakého 3-5D.
Podobně je to když se zkomprimuje a zazipuje soubor.
Někdo si dělá čárky do kůže žiletkou nebo nožem, případně zapalovačem, vidličkou, viděla jsem bravůrní zářezy víčky od piva nebo otvírákem na konzervy.
Jednou mě napadlo nafotit tyhle jizvy a udělat z toho výstavu o dobrovolném utrpení, kde by lidi mohli koukat mimojiné i na tzv.moderní mučedníky, novodobé rádobyspasitele, kteří se každé Velikonoce nechávají křizovat a vztyčovat na dřevěných kůlech. Tahle kombinace, kdy jedni trpí veřejně a druzí potají, ale poselství je tolik podobné...od jedince do Světa.
Nenašla jsem v sobě nakonec dostatek morálky a pokory na to udělat to, připadala jsem si někde hodně nad tím vším, a to by nemělo smysl.
.
Měla bych si možná dělat čárky za všechny chlapy, které potkávám a se kterýma bych si mohla povídat, spát s nimi, nebo i chodit.
Na tohle čárkování morálku mám, a i pokoru. A i kdyby ne,
mám potřebu zedvoudéčkovat všechny ty situace, ve kterých jsem se vyskytovala já a nějaký chlap, a mě to buď bylo jedno (a ano, přesně proto mám potřebu o tom psát), nebo mi to jedno nebylo, ale i tak to bylo k ničemu.

Ne jako sbírku, ale spíš jako most k většímu porozumění sama sobě a uložení zbytečných věcí do postýlek pod voňavý šípek.


*
...z moralniho hlediska neni mozne vystavit se dobrovolne pokuseni a nepodlehnout...*

drobnosti...leden-březen 2014

27. března 2014 v 16:53 deníček
  • Tragikomické je, jak často předhazujeme (ukazujeme, předvádíme) jenom ty části sebe, o kterých si myslíme, že jsou kompaktibilní s částma toho druhého, kterého chceme mít blízko sebe. Když to pak nefunguje a končí, zazdíváme fakt, že jsme to byli my, kdo to celé "napsal" právě tou prvotní "znalostí potřeb" toho druhého.

  • Lidi, kteří jen tak stojí na chodníku a čumí. Strašně hojný obrázek z okna dálkového autobusu. Skoro to vypadá, jako by se schválně zastavovali pouze ve chvíli, kdy kolem něco většího projíždí, jen aby vytvořili tenhle živě nehybný obraz.

  • Po loňském roku vím, že Ne-Ne. Tohle už rozhodně NE. Nechci, děkuju.

  • "Je něco, co sis přála, a nedostala?"

  • Před půlnocí jsem byla mimo sebe natolik, že kdybych chtěla, mohla bych se i obejít.

  • "Máte něco dobrého na cestu?" Myslím v duchu na sladkost a koukám překvapeně do prázdných polic za barem a na barmana, který automaticky míří k lahvím. Jakoby to slyšel, otáčí se.
"Nebo co ste myslela? Čajíček?"
" Dobrý, dejte mi štamprdlu."
Rozředila jsem si krev panákem becherovky, za podměráky by v tomhle lokále rozhodně nikoho nezavřeli. V rádiu hrála odrhovačka, za pár minut mi to jede. Přemýšlela jsem pak cestou.


  • bordel z renovace hajzlíků
všude kusy keramiky
pisoárů a čistících štětek,
taky prázdný kýble od barev,
spousta kartonu a bílých trubek,
mezi tím lahev od luxusního vína
lednové víno jakostní
praví etiketa.

Pochybuju, že by dělníci
na oslavu dobře odvedené práce
prolejvali svoje hrdla tímhle

Spíš ji sebrala uklízečka
někde v koutku pod záchodem,
v dotepávající horečce páteční noci,

pár nedopalků a použitý kondom,
krčící se hnedka vedle,
(a použitý úklidový rukavice),
tomu celkem odpovídaj.


  • Jsem schopna kritizovat reportáže o tom, jak se v zimě krmí ptáčci zrním, co se stane s vodou v kýblu když mrzne, nebo kolik letos vyrostlo hřibů a jak velkých, ale stejně tak jsem naštvaná za neustálé vymývání hlavy všemožnýma masakrama a politickýma sračkama. O čem by vlastně měly být zprávy????

  • Proč je na každým eMHáDéčku tolik plastových samolepek ???? Všimli jste si toho někdy? To sou čísla...


vnitřní síla

27. března 2014 v 16:09 tišící dopisy Mr.J.A.D. a tomu podobné
3.3. 2014
Ahoj Kristý,
Jsem rozhodnutý se modlit za to, abys měla vedle sebe věřící kamarádku, která bude s tebou zápasit a za moudrost do vašeho vztahu.
Určitě mi dej prosím vědět, pokud dojde k nějakému posunu.
Přeju ti Boží pokoj, lásku a moudrost do života.
Tomáš

4.3. 2014
Zdravím Tomáši,
děkuju ti moc za zájem a za knihu. Jsem vděčná za to, že nejsme s Václavem v rozporu proti sobě jako lidé a že poslední dobou dovedeme sledovat stejný cíl ve smyslu neubližovat si melilidsky a pomáhat si.
Těch téměř deset let, co se známe a co z většiny tvoří pojítko dcera, nepovažuju za omyl, nebo chybu.
Knihu od tebe si začnu číst dneska večer, těším se na ni. A děkuju moc za modlitby, uvědomila jsem si už na výcviku, že mi "chybí" parťačka/y pro společné sdílení a modlitby,
uvidím, jak se bude situace vyvíjet dál,
tuším, že už se připravuje nějaké setkání, které bude mít v tomto pozitivní dopad.
.
Kristý


27.3.2014
Tomasi, zdravim te!

Jak se vam dari? Doufam, ze jaro prislo i do vaseho kraje,
tady uz toho tolik kvete a zelena se, nadhera...

Chci ti napsat take radostnou zpravu - minuly tyden jsem zjistila, ze jedna z holek "kolegyn" z projektu je verici,
coz vzhledem k tomu, ze spolupracujeme a zname uz delsi dobu niternejsi stranky svych osobnich pribehu z virtualniho sveta,
muze znamenat vzajemnou podporu v modlitbach. S jeste dalsi "kolegyni" jsme se domluvily na duchovni podpore projektu,
tak uvidime, jak se to bude vyvijet. Mame toho ted fakt hrozne moc co delat, na konci dubna mame finish jak knizky, tak fotek, je toho dost a myslim ze spolecnyma modlitbama se muzem udrzovat i pres casove presso vic vpohode.
.
Stale ctu knihu od tebe, je v tom hodne. Dik za to.
A nekoho jsem potkala, nesvira to a vlastne to zapada do volnych mist, tak me to nijak nezatezuje myslenky ani provoz.
...
Usmev na tvar, klidny dech a pritomnost Ducha tobe a vsem tvym blizkym.
Kristy


27.3.2014
Ahoj Kristý
jsem moc rád, že ses ozvala. Už jsem plánoval, že ti napíšu, ale nějak jsem se k tomu ještě nedostal.
Jsem vděčný Bohu, že se něco v tvém životě pohnulo. Nestává se mi běžně, že by mi Bůh tak konkrétně někoho položil na srdce jako tebe.
Proto jsem věřil a stále věřím, že Bůh chce v tvém životě nějak jednat. Důležité je, abyste se fakt spolu a za sebe navzájem modlili !
Moc ti přeju, aby ti Bůh dával stále více světla do tvého života a moudrosti v tvém rozhodování, abys měla pokoj v rodině a zázemí v církvi, jestli se nějakou rozhodneš někdy hledat. Budu se dál za tebe (za vás) modlit.
Budu vděčný za jakoukoliv zpětnou reakci.
Bůh ti žehnej.
Tomáš

.........................................vzpomínka.........................................

19. března 2014 v 11:43 tišící dopisy Mr.J.A.D. a tomu podobné

vracíš se na místa
kde bylo ti dobře
čumíš na pomník
podstatný je v hrobě


hlavový článek

18. března 2014 v 11:17 pod čarou...
...právě jsem odeslala email ředitelovi školy, kde bych ráda zkusila na konci dubna udělat přijímačky. Je to škola, která nemá vůbec nic společného s pedagogikou, psychologií ani dětma a vůbec s ničím, s čím se kontaktuju poslední roky a co jsem považovala za směr, který by mě naplňoval.

Rozhodla jsem se tak proto, že je mi poslední dva měsíce hodně hodně dobře a vůbec všechno jde dobře (vím, že hodně záleží na úhlu pohledu), a že si uvědomuju, že pokud jdu studovat abych měla lepší uplatnění, potřebuju to uplatnění umět uplaňovat.
Potřebuju se tím umět živit. Za "každé" situace.
A to rozhodně žádná přímá práce s lidma není.


mezihra

15. března 2014 v 19:01

IX

15. března 2014 v 18:52 tišící dopisy Mr.J.A.D. a tomu podobné
Kristy,
Když jsem si tento text četl byl pátek ráno a zrovna jsem řídil do nového místa Karlice na Hané další stavba a cesta do neznáma a uvědomoval jsem si hodně věcí.
Deska chci být velice stručný:
1. Věcí je poznávání sebe sama, které je jako nekonečná studna se světlem v dálce.
2. Objevování vztahů k ostatním na všech úrovních
3. Zasílám nezvi-kle do přílohy odkaz na video, které ti vřele doporučuji


4. Text ,který jsem měl od 6.11.2011 uložen v PC ale nikdy nepřečetl :

This is something we should all read at least once a week!!!!!
Tohle je něco, co bychom si všichni měli přečíst nejméně jedenkrát týdně !!!!!

Written by Regina Brett, 90 years old, of the Plain Dealer, Cleveland , Ohio ...
Napsala devadesátiletá Regina Brett, z Plain Dealer v Clevelendu, stát Ohio, USA…

"To celebrate growing older, I once wrote the 45 lessons life taught me. It is the most requested column I've ever
written.
Na oslavu stárnutí jsem jednou napsala 45 ponaučení, které mi uštědřil život. Je to nejžádanější novinový
sloupek ze všech, které jsem kdy napsala.
My odometer rolled over to 90 in August, so here is the column once more:
Můj měřič ujetých kilometrů se v srpnu překulil přes devadesát, tak tady je ten sloupek ještě jednou:



1. Life isn't fair, but it's still good.
1. Život není spravedlivý, ale je pořád dobrý.


2. When in doubt, just take the next small step.
2. Když jsi na pochybách nebo v nejistotě, učiň jenom další krůček.


3. Life is too short to waste time hating anyone.
3. Život je příliš krátký na to, abychom marnili čas nenávistí ke komukoliv.


4. Your job won't take care of you when you are sick. Your friends and parents will. Stay in touch.
4. Tvoje práce se o tebe nepostará když budeš nemocen. Tvoji přátelé a rodiče ano.Udržuj s nimi kontakt.


5. Pay off your credit cards every month.
5. Vyplať svoje kreditní karty každý měsíc.


6. You don't have to win every argument. Agree to disagree.
7. Nemusíš vyhrát každý spor. Souhlas s nesouhlasem.


7. Cry with someone. It's more healing than crying alone.
7. Plač s někým. Je to mnohem hojivější, nežli pláč o samotě.


8. It's OK to get angry with God. He can take it.
8. Je v pořádku dostat vztek na Boha. On to vezme.


9. Save for retirement starting with your first paycheck.
9. Začni šetřit na důchod od první výplaty.


10. When it comes to chocolate, resistance is futile.
10. Když přijde na čokoládu, odpor je marný.


11. Make peace with your past so it won't screw up the present.
11. Usmiř se s minulostí. Tak ti nebude kazit přítomnost.


12. It's OK to let your children see you cry.
12. Je v pořádku dovolit svým dětem aby tě viděly plakat.


13. Don't compare your life to others. You have no idea what their journey is all about.
13. Neporovnávej svůj život s jinými. Nemáš představu o tom, čím vším museli projít.


14. If a relationship has to be a secret, you shouldn't be in it.
14. Jestliže vztah musí být tajný, neměli byste v něm být.


15. Everything can change in the blink of an eye. But don't worry; God never blinks.
15. Vše se může změnit během mrknutí oka. Ale nebojte se, Bůh nikdy nemrká.


16.. Take a deep breath. It calms the mind.
16. Zhluboka se nadechni. Uklidňuje to mysl.


17. Get rid of anything that isn't useful, beautiful or joyful.
17. Zbavte se všeho, co není užitečné, krásné nebo radostné.


18. Whatever doesn't kill you really does make you stronger.
18. Co tě nezabije, to tě posílí.


19. It's never too late to have a happy childhood. But the second one is up to you and no one else.
19. Nikdy není pozdě na to, mít šťastné dětství. Ale to druhé záleží jenom na tobě a nikom jiném.


20. When it comes to going after what you love in life, don't take no for an answer.
20. Když přijde k tomu, jít za tím co v životě miluješ, neber ne jako odpověď.


21. Burn the candles, use the nice sheets, wear the fancy lingerie. Don't save it for a special occasion. Today is special.
21. Rozsviť svíčky, natáhni hezké prostěradlo, oblékni si svůdné prádélko. Nešetři si to na slavnostní příležitost. Dnešek je slavnostní.

22. Over prepare, then go with the flow
22. Přípravy přeháněj, potom ale jdi s proudem.


23. Be eccentric now. Don't wait for old age to wear purple.
23. Buď výstřední teď. Nečekej na stáří abys oblékl purpur.


24. The most important sex organ is the brain.
24. Nejdůležitější pohlavní orgán je mozek.


25. No one is in charge of your happiness but you.
25. Nikdo nemůže za tvé štěstí kromě tebe.


26. Frame every so-called disaster with these words 'In five years, will this matter?'
26. Zarámuj každé tzv. neštěstí těmito slovy " bude to mít nějaký význam za pět let?"


27. Always choose life.
27. Vždycky zvol život.


28. Forgive everyone everything.
28. Odpusť každému všechno.


29. What other people think of you is none of your business.
29. Co si o tobě myslí ostatní lidé tě nemusí zajímat.


30. Time heals almost everything. Give time time.
31. Čas léčí téměř všechno. Dej času čas.


31. However good or bad a situation is, it will change.
31. Ať je situace jak chce dobrá nebo špatná, změní se.


32. Don't take yourself so seriously. No one else does.
32. Neberte se tak vážně. Nkdo jiný to taky nedělá.


33. Believe in miracles.
33. Věřte na zázraky.


34. God loves you because of who God is, not because of anything you did or didn't do.
34. Bůh tě miluje, protože je Bohem, ne pro to co jsi udělal či neudělal.


35. Don't audit life. Show up and make the most of it now.
35. Nebilancuj život. Ukaž se a dělej většinu z něj teď.


36. Growing old beats the alternative -- dying young.
36. Stárnutí poráží jinou možnost - zemřít mlád.


37. Your children get only one childhood.
37. Tvoje děti dostanou jenom jedno dětství.


38. All that truly matters in the end is that you loved.
38. Všechno, na čem nakonec doopravdy záleží je, že jsi miloval.


39. Get outside every day. Miracles are waiting everywhere.
39. Dostaň se ven každý den. Zázraky čekají všude.


40. If we all threw our problems in a pile and saw everyone else's, we'd grab ours back.
40. Když my všichni naházíme naše problémy na hromadu a uvidíme ještě někoho, měli bychom si ty svoje vzít zpátky.

41. Envy is a waste of time. You already have all you need.
41. Závist je mrhání časem. Už máš všechno co potřebuješ.


42. The best is yet to come...
42. To nejlepší teprve přijde…


43. No matter how you feel, get up, dress up and show up.
43. Bez ohledu na to jak se cítíš vstaň, oblékni se a ukaž se.


44. Yield.
44. Dávej.


45. Life isn't tied with a bow, but it's still a gift."
45. Život není spojen s ohýbáním se, ale je to pořád dar.

VII

12. března 2014 v 1:15 tišící dopisy Mr.J.A.D. a tomu podobné
Ahoj Kristy,
Velice rád ti píši v tomhle čase jakožto jak čtu tento text tak si uvědomuji hodně dalších blbostí a přehnaných požadavků nejen na sebe ale i na své okolí. Bylo to podmíněno z části výchovou mé rodiny a mou snahou se prosadit aby mě otec uznával za rovnocenného partnera a nezhlížel stále na mě jako na své dítě.
Text co jsi napsala mě silně rozrezonoval sloar plexus a velice niterně se ztotožňuji s tím co píšeš.
Tento víkend jsem absolutně nechal pod nadvládou Obžerství a v rukou mé rodiny, která mě vykrmila o 3kg více dochází mě skutečnosti jak jsem byl manipulován přes stravu nevědomě nejbližšími lidmi. Bylo to zvláštní zažívat ale bolelo.
Přichází do mého života situace v jiných úhlech pohledu ale jako by se už před několika lety stali a já si je měl projít jinak a dál do hloubky někdy je to krásné ale někdy trpím bolestí a jsem sražen na kolena. Někde tam v dáli ve uvnitř sebe sama vím, že mám v sobě vnitřní dary se zvednout a jít dál životem.
Zrcadlo v práci - lidé ke mě přistupuji pozitivně a přátelsky mám pocit jako by se situace uklidnila. Více sebevědomí, které my pošlapali dostatečně před Vánocemi a jasně dali najevo ty patříš sem my si do toho nenecháme kecat aji za cenu zkrachování já říkám ano chlapci nebudu vám odporovat serete si do vlastního hnízda váš čas přijde kdy už v hnízdě nebude místo k sezení.
každému je jasné co se děje ale nikdo jako by si to nechtěl připustit.
Já si pokládám otázky typu: Jak dlouho to takhle dál může fungovat?
Z jakého důvodu tito lidé tady pracují?
Co mohu udělat nejlepšího aby tato situace byla pro můj život příjemná a pozitivní?
Co mě to má ukázat?
atd... toho vzít co nejvíce jde. Učím se stále každou chvíli pozoruji a dělám co mohu.



neodesláno... 6.3.2014

8. března 2014 v 22:36 deníček
Kaňky v závěru dopisu, aby nebylo co odesílat. Přepisovat nebudu totiž. Kolem dokola oslepli lidi (hlavně ti s nadhledem jestli to píšu správně), bála jsem se dívat na zem, protože každou chvíli může někdo z nich narazit do zdi nebo do svého druha, nebo se zamotat do drátů, a už chodívám bosa, tohle peří by pod chodidly nehladilo, ale děsilo...

A bála jsem se zvednout hlavu, abych neoslepla ze Slunce.
Jestli můžeš, potkejme se raději uprostřed, napsala jsem závěrem.

o světě a internetu

8. března 2014 v 14:25 tišící dopisy Mr.J.A.D. a tomu podobné
Ahoj Piho!
Svět neni zas tak složitej
a taky s tim bojuju
jedna věc je
neprosrat ho
druhá
nezesložiťovat to

taky sem zistil
a mám to potvrzený
od pár lidí
že internet krade nejen duši
ale i energii

a myslim že to lidi zavírá v sobě.



warpaint

4. března 2014 v 14:36 MAXmišmaš
Warpaint jsem tady už dřív opakovaně "propagovala"...teď je to takový doprovod pro všechno...a inspirace hudební

.
Your eyes stare
Am I humble as I go
I'm holding in tight
To something long as I go
Am I humble as I go
I found a way
To look towards this day
But it all hooked up
This could only go one way
I'm not alive, I'm not alive without you
I'm not alive, I'm not alive without you

LOVE IS TO DIE, love is to not die, love is to dance
Love is to dance
LOVE IS TO DIE, love is to not die, love is to dance
Love is to dance

Come around, let's go found
There's no words to call
Tonight, you really see nothing of this girl
They work, they don't know the roots behind
'Cause I got a knife to cut out the memories
So carefully, too carefully, it's not necessary
To be so dark
Got to give in, got to give in
Learn to align, last time older
Got to give in, got to give in
Learn to the five

LOVE IS TO DIE, love is to not die, love is to dance
Love is to dance
LOVE IS TO DIE, love is to not die, love is to dance
Love is to dance

LOVE IS TO DIE, why did you not die, why don't you
Why don't you dance and dance


zvadlo

4. března 2014 v 12:37 inspirace
Přednášková beseda
ing. Pavla Poloka

Vliv rodinného prostředí na vývoj osobnosti a zdraví dítěte

Víte, jak vlastně utváříme své děti?

Jak svými charakterovými rysy, svým jednáním k sobě a k dítěti ovlivňujeme charakter a zdraví našich dětí?
Co je vlastně příčinou problematického chování dětí, jaké příčiny mají jejich běžné nemoci?
Jak jednat, co změnit, abychom chování dítěte korigovali, anebo abychom nemocem dětí předešli?
Jaké příčiny mohou mít angíny, alergie, nebo astma dětí?
Jak jednat s dospívajícími dětmi, jak předejít třeba bulimii, anebo anorexii?

Na přednáškové besedě budu odpovídat na vaše otázky. Všichni můžeme pochopit svůj život a dát v něm lásku a radost.

17. 3. 2014 v 17:30

Rodinné centrum Studánka v Tišnově
Riegrova 318, Tišnov http://www.studanka-tisnov.cz

Organizátorka; Barbora Sodomková Hájková: 725 035 090
Vzhledem k omezenému počtu míst doporučuji účast na přednášce rezervovat u organizátorky
Hlídání dětí je v případě zájmu zajištěno, cena za hlídání je 7O,- Kč/hod.
Částka bude rozpočítána podle počtu hlídaných dětí.
Vstupné 150,- Kč

www.leceni-zivota.cz

návrat "do údolí"

3. března 2014 v 18:35 výlety (obojím způsobem) :)
...teď jen pro představu, o čem to je (zakladetelé tohohle jsou z USA)
...