Září 2011


hemz kratičký a k ničemu

29. září 2011 v 0:08 výlety (obojím způsobem) :)
Chceš-li pobavit Boha, seznam ho se svými plány do budoucna...

Když nic neřeším, nad ničím nepřemýšlím, najednou zjistím, že se něco stalo. Nezáleží na okolnostech. Je to pokaždé stejnej výsledek.
Jakmile nejsem ve střehu, tak přestávám vnímat svět okolo.







jak rostou a co je nového

28. září 2011 v 23:40 šnečstvo aneb život s ulitou a za sklem
konečně sem si našla čas na fotky a jejich zmenšování...

naposledy tu bylo v květnu psáno o veleúspěchách chovatelských :-D, a tak je načase udělat přehled, jak to vypadá o pár měsíců později:-)
...

v prvé řadě musím upravit na pravou míru minulé informace..ehm..nějakým aktuálně nepochopitelným způsobem jsem přiřadila oblovku žravou mezi síťkovanou. Snad kvůli výrazné kresbě na ulitě, nevím.
Každopádně zkušenost ukazuje - řídit se barvou nohy je jedniné správné :-)

.
Protože jsem za těch pár měsíců od doby této fotky viděla šneky růst a "měnit" se, opravdu mohu jako spolehlivý ukazatel označit jen barvu nohy. Ta se nemění prakticky vůbec. A když kouknu do akvária, ano, jsou tam "pouze" 4 větší kousky, nepočítám-li rodiče.
Z fotky by měl být rozdíl mezi větší oblovkou žravou a menšíma oblovkama síťkovanýma patrný.
...
Naše domácnost oblovek síťkovaných aktuálně čítá 21 členů, což z původních 58 považuju za úspěch. Za celou dobu vyschli jen tři kousky (všechny tři byli z té poslední snůšky a stalo se tak do konce června), takže z 53 mláďat bylo udáno do zverimexu 31 :-). Vzhledem k velikosti a chuti k jídlu ale plánuju v brzké době přesídit část šnečstva natrvalo do Nebrna. Se způsobem "polovičatého" bydlení by to neměl být problém.

Pro představu o velikosti Síťkované domácnosti:


zprava: Já - rodič, solitér (ten je prostě takhle velký jako jedinný), zástupce starší omladiny (celkem 3ks), a zástupce velké snůšky (celkem 16ks).
.
Pokud trochu nesednou počty, bude to tím, že jsem čtvrtého července našla jednoho Já mrtvého. Docela mě to ranilo, nebyla jsem schopna o tom psát nebo to fotit (byť by šlo asi o docela významné fotky).
Byl to asi úraz.
Vrátila jsem se z výjezdu, a našla totiž spadlé víko dole v akváriu. Šneci byli uvěznění ve dvou scvrklých prostorách, dost z nich vykazovalo známky dehydratace, a Já to asi dostal přímo do hlavy, protože nebyl zalezlý, ale "pouze" scvklý a ztrvdlý.
Byla jsem pryč 5 dní, takže nedokážu odhadnout, kdy se to stalo. Příčinu bych viděla v přetížení víka samotnými šneky (občas mají tendence všichni nalézt nahoru na strop a viiset tam. V červenci sice byli lehčí, ale zase jich bylo kolem čyřiceti, takže...).
Zapevnila jsem proto okraje víka destičkama, a uvažuju o skleněném a ne plastovém deklu.
...
Ulitu jsem doma moc nechtěla mít, docela mi to nedělalo dobře koukat na ni, ale Inuška si s ní ráda hraje, chce ji dát Jasanovi a tak je asi dobře, že tu zůstala.
malá vzpomínková:


...

hmhm...a co dál...
oblovky žravé se množí nepravidelně, leč celkem často (tak jednou za 14 dní mrazím 2 snůšky), už jsem si na to docela zvykla, ale zatím nepřišel nápad na to, jak to změnit.
Pokrytecká omluva spočívající v nechání pár vajíček z každé snůšky, už se trochu zajídá. Prostorově si ale nemůžeme dovolit nechávat šneky množit takovým tempem, jak by se jim líbilo.

Máme teď 2 menší akvárka s oblovakam žravýma. V jednom je Luďa a Zbyňa, a 9 mláďat, z čehož 6 je věštších a 3 maličcí :)
Ve druhém jsou Květoslav-Hubert, Zikki, Béďa a Přemda, a s nimi též 9 mláďat. Ty jsou ale velikostně pestřejší :-) - 3 pidi, 2 o kousek větší, 1 ještě o kousek, a pak 3 největší (oproti dospělcům ovšem stále prďata).
...bohužel se mi nepodařilo najít složku z fotkama oblovek žravých, takže dodám později.
.

závěrem srovnávací fotka:

Oblovka žravá (vpravo) je přesně ta Velká z první fotky tu v článku. Oblovka síťkovaná (vlevo) je jedna z těch původních 52 píďat :-)...
Že jde o dva různé druhy je vidět nejen podle barvy, ale i podle velikosti.



Hrozinka II.

28. září 2011 v 22:17 MAXmišmaš
hra se žaluziemi mi přišla jako lehce destruktivní, ovšem vytažením žaluzií se nic moc nevyřešilo, protože špagátek...:)

.
.
.
.
-

Hrozinka I.

28. září 2011 v 22:07 MAXmišmaš
kocourek v akci :)..umělec se nezapře :-)

.
.

Sopor Aeternus

26. září 2011 v 23:20 inspirace
Pobývat v blízkosti umělce má spoustu nevýhod, ale i mnoho příjemného. Třeba odkaz na zajímavou hudbu...
...

Sopor Aeternus & The Ensemble of Shadows je hudební projekt Anny Varney Cantodey, který vznikl v roce 1989 v Německu.
Latinsky by se Sopor Aeternus přeložil jako Věčný spánek, a Cantodea jako zpěvačka. Anna osobně je (s)he male, tedy pohlavně nedefinovatelná existence.
Protože se sama nechává oslovovat v ženském rodě, budu o ní psát jako o NÍ.
O Anně toho nelze moc zjistit, protože neposkytuje takřka žádné rozhovory, a nevystupuje naživo.

Z hlediska sociálního se jedná o člověka velmi hlubokého a citlivého, jež své dlouholeté deprese, úzkosti a traumata "ventiluje" hudební tvorbou.
Jedná o tvorbu vyvěrající z opravdu velmi silných, dlouhodobých prožitků ze zenužívání, týrání a "stavů", během nichž v sobě Muž nalezl obojpohlavní Annu.
Texty nemám zatím moc nastudované (přeci jen o tomhle vím teprve pár dní), ale převládá tématika smrti jakožto možnosti ukončení živoření, strach, samota...
Od prvního poslechu neuvěřitelně hluboké, silné, velmi smutné a hodně k zamyšlení.

Hudební doprovod je složen z vynikajících smyčců, spinetu, dechových nástrojů, klavíru, různých kytar a syntetizátorů. Odkaz na baroko či renesanci nepřehlédnutelný.
Já osobně bych tvorbu Sopor Aeternus & The Ensemble of Shadows zařadila mezi velmi kvalitní špičku Dark wave.

Co se týče "image" (dá-li se to tak nazývat, neb v tomto případě mi tohle slovo připadne lehce nepatřičné až urážlivé), byla jsem...lehce v šoku.
Nedefinovatelném.
Anna je pro mě osobně ztvárnění něčeho. Syrově nabídnutá realita odrazu světa uvnitř.

Jsem fascinována.
...
.
.
a jedna třeba instrumentální (můj nový budíček)


klopýtnutí

26. září 2011 v 22:35 PPP jako kamarádka nebo protivník?
zas aby se neřeklo, že to je tak úplně vcajku, tak před pár dny jsem měla takové zakopnutí. Popravdě mě to nepřekvapilo, protože to bych musela být fakt megahustá, aby se už NIKDY NIC nestalo...

Nešlo o žádnou extrémní akci, ale vpořádku to taky nebylo...Stres, špatné myšlenky, pressovačka v hlavě...jídlo...bylo to zcela uvědomělé, což to dělalo o něco víc nechutnější, ale prostě jsem potřebovala ulevit si.
Šlo o krajíc chleba s pomazánkou, rajče, kus sýra, nějaké 2 řádky čokolády a další rajče. Do toho hrst pražených oříšků, jeden bonbon z bonboniery, sklenička podmáslí a závěrem třetí rajče. Celkové časové rozpětí jezení - tak půl hodina. Zvracení žádné, chemie žádná.
Úleva velká. V hlavě.
Opravdu hrozné, že to fakt tak moc funguje.

Změnu jsem uviděla o pár hodin později, kdy jsem čekala na vlnu výčitek, myšlenek na to, jak sem si pěkně posrala dobré stravovní poslední doby, jak budu zas tlustá, a taky myšlenky na to, jak budu jíst po zbytek dne, jak budu cvičit nebo CO budu dělat...
Nic.
Nic takového se neobjevilo.

Nastal hrozný klid a uvolnění, během kterého se objevilo, že jsem pitomá, že riskuju s jídlem, vykřičník za způsob, kterým tohoto klidu bylo docíleno, varování před opakováním, přehrání oné situace, zvážení možnosti jiného řešení, a pak už nic.
Seděla jsem vypuclá v křesle na dvoře a přemýšlela o tom, jak moc silná, vyčerpaná nebo líná jsem. Protože tohle jídlo bylo risk jak prase.
Přemýšlela jsem, jestli jsem si věřila natolik, anebo byla natolik unavená, že jsem hmátla po zaručeně fungujícím, leč nechutnému způsobu vyklidnění se.
...
Od té doby se nestalo nic podobného, ani nejsou podobné tendence, byť mi v hlavě chrastí o106 z fungování, ze stýskání, ze vztahů a nevztahů.
Moc si přeju, aby se už takový zašobrtnutí ani neopakovalo, i když myslím, že se ještě někdy "podaří"...
Hlavně to zvlánout ustát, a nepropadnout blábolu o tom, že se z toho nedá vyhrabat úplně ÚPLNĚ!
.
V sobotu jsem koukala do jedné vegeknížky, kde se psalo o tom, že průměrná vegetariánka by měla denně sníst 55g bílkovin denně.Taky se tam psalo, že masořravkyně mají průměrně nadbytek bílkovin o 80%...

pozvolné uzavírání spirály I. ?

24. září 2011 v 0:30 pod čarou...
Nebudu lhát o tom, že nevěřím na jakýsi konec světa příští rok. Nevěřím na zánik planety nebo lidstva jako takového, ale věřím na konec.
(Tohle sice je celé na téma chlapi, ale je to jen jedna šložka z té celé skládanky všeho, nicméně aktuálně vcelku nejsnadněji popsatelná, a proto tím chci začít.)

A taky věřím tomu, že moje vyproštění se z ppp a vůbec tak celá ta snaha (s nějakýma výsledkama) probudit sama sebe a začít existovat a ne jen přežívat s bonusy, že to není náhoda. Že letos je takový rok přípravný.
A dějou se další a další věci.
Třeba se rozešel Ohnivý muž se Žábou. Letos. V době, kdy já se cítím konečně opravdu hodně vyproštěná z ppp. Konkrétně ve stejný den, jako jsem seděla na dvoře v houpacím křesle a přemýšlela, že s Ohnivým mužem jsem se nechala ppp/sebedenenávistí zrušit poprvé navážno. Taky sem ten den přemýšlela, kolik moc jsem toho díky sobě ztratila a dokonce jsem si po dlouhé době povolila zapřemýšlet, jaké by to asi bylo, kdyby...
Do tohohle mi napsala esemesku Žába, a myslím, že s Ohnivým mužem se teď nějakou dobu nepotkám, protože bych asi neunesla to všechno, co se tímhle rozchodem stalo.
Je to soubor zvláštních principů dění se. To celé, kdy pár dní poté, co jsem s Ohnivým mužem mluvila o svých problémech a omluvila se mu za to, jak jsem se chovala, on přestal asi po dvou letech abstinovat, nekouřit a nekouřit trávu, extrémovat a stříhat si vlasy na pár milimetrů.
Stejně občasnou měrou se dějou věci s Jasanem.
Dále se objevila jedna Laura nebo vlastně Tomášek objevil jednu Laurz a díky téhle Lauře jsem dokázala definovat cestičku do té doby neuchopitelného citového vlákna. Pak mi umřel Tomášek. Loni. A letos přišel Tom, který jiným způsobem, ale stejnou a možná i větší měrou pobral mou existenci a věřím tomu, že i já jeho, a že tohle má velkou budoucnost. A ještě jeden Tomáš přišel. Letos a s úžasnou hudbou.
Když odešel Jasan, a situace s Iluzí začla být skrz Ovec prekérní, objevil se Honzík. Po Honzíkovi druhý Hozník, a s Iluzí měli oba společné nejen jméno, ale i výšku a brýle.
Pak jsem si to trošku přestala dávat, a tak se neobjevoval nikdo, až na farmě Pierre. Změna. Příjemná změna. Bezpečí a nejistota v jednom. Doteď si občas vyměníme maily o tom, jak se nám (ne)daří, vždycky to zakončíme větami o tom, jak se musíme potkat, ale tuším, že dokud zas nepojedu přímo na farmu, setkání jako tenkrát v dubnu neklapne.
Že se Fotka jménem a téměř i příjmením jmenuje stejně jako Jasan je asi... jasné.Primární zkoprnělost nahradila smířenost, a já si přestala deformovat již tak dost trpící šedou kůru mozkovou- Aspoň částečně...
Velmi velmi dobré. Díky Fotkovi se mi zarovnala osobní propast holčičí alespoň na úroveň nula, což je oproti celému roku 2010 opravdu VELKÝ ZÁZRAK, a za tohle Fotkovi děkuji a děkovat budu asi do konce svých dnů. "Výměnou" jsem mu ukázala trochu jiný, leč příjemný způsob života, intimity a osobních provázání, a na základě toho mě celý ten "konec" nijak nemrzí.
Čas s ním vypršel sice nečekaně, leč vlastně čekaně, a jak to bude dál je otázka roku 2012 a 2013. Musím ale uznat, že hradní zákaz byl naplánován tak dobře, že kdyby nenastal, asi bych byla úplnně v háji s časem i nervama.
Prostě akorát tak!
A taky díky Fotkovi znám Žoulu, což je objev roku číslo dva.
Dále se zabila Lucie a díky tomu se rapidně zlepšilo přátelství se Štěpánkem. Díky tomu, že se Lucie zabila, jsem taky po několika letech mluvila s Ondřejem. Sice lehce formálně, na pohřbu, ale vyklidnilo se to dávnoleté zmokvalé smutno.
A do toho se pak zjevují individua typu chovatel koček anebo sourozenci z Kouzelného domečku, kteří dotvářejí svým nezapadajícím nejenjménem celou tu skládačku života.
.
Tyhle přicházející možnosti jaksi se "vyrovnat" s určitými událostmi, to všechno v rámci pomyslné spirály leze někam ke středu nebo průrvě, je to jedno, ale kumuluje se to, a tudíž to začíná být lépe pochopitelné.
Výjimka potvrzující pravidlo je blood body art na prostěradle u Jakuba a real nail and tooth paint na našich tělech, půl hodiny spánku, vstávání v cizí posteli a debaty o zbytečnosti potratových pilulek, ale vzhledem k tomu, že Psychopat nese stejné jméno je asi načase urovnat i hladinu tohohle jezírka v polici, utřít prach a začít dýchat.
...
oprostit se od pomyslných nadhledů je těžké, ale zato osvobozující

pobavil mě ve špatném slova smyslu

21. září 2011 v 18:45 pod čarou...
po delší době internetový způsob komunikace.

Jak se lidi pomalu ale jistě rozlézají, a nechávají po sobě otisky, aby se mohli rozšiřovat dál. Jak se aktivují a snaží šířit hlavně ve chvíli, kdy mají pocit, že by měli být nějak "objeveni" nebo "znovunalezeni".
Způsobů je několik, nejvíc mě berou ty "nenápadky".

Ukažme se, když zrovna nejsme v piči!
V ještě horším případě se ukazujme a zanechávejme stopy, když v piči sme. Aby se vidělo, kdo je na tom nejhůř a kdo potřebuje nejvíc pofoukat bebí.

Je mi z toho aktuálně tak blbě, že o tom musím napsat. Docela dost k zasmání. Nejevíc si teď přeju, abych se trefila přesně do času, kdy se objevují nejnovější články pěkně na hlavní stránce, aby sem mohlo přijít co nejvíc lidu.

Lovískuju tuhle "tvůrčí" epidemii, mňuf!

dobré ráno

20. září 2011 v 6:24 abaut Inka
Někomu to může připadat moc dětinské, radovat se z takových blbostí jako dobrého rána.
Pro mě jsou tyhle světlé okamžiky k nezaplacení.

Vedle dřezu voní ze dvou konviček čajíky a káva, já pojídám svůj první domácí ovčí jogurt v životě, neposlouchám žádnou hudbu a je mi dobře. Dopisuju elektronickou poštu, tenhle článek, čtu, že se Jakub (k mému velkému údivu) ozval ohledně další možnosti zafilmování, a koukám na počasí. Fajn:)

A to jsem stále ještě v Brně. Skrze můj špitál jsme se dohodli, že bude lepší "trvalý" přesun odložit až na datum, kdy se vrátím. Aby v tom Inuš neměla zmatky. Takto to bude 2 týdny z Brna, pak dovolená u babičky dědy a Džina na Jihu, a pak už normální režim.

Dneska jdeme poprvé zacvičit, tak jsem zvědavá, jak nám to půjde :-). Venku hodně fouká, tak už vytahuju krém proti špatnému počasí, a Inka půjde pěkně namazaná :-)

o "zotavení" z autismu

18. září 2011 v 23:39 pod čarou...

Autistickou komunitu protíná jasná dělící čára - naše základní víra o životě s touto nemocí.

Lidé z jedné části komunity tvrdí, že autismus je doživotní neurovývinová porucha s bezvýchodiskovou prognózou. Předurčená, minimálně léčitelná, doživotní.
"Předurčená, minimálně léčitelná, doživotní..." rodiče a lékaři z druhé části komunity jsou vůči těmto výrokům nedůvěřiví. Z jejich řad se zase ozývá jednoduché slovo ústící do velkých debat - vyléčení. S každým malým dítětem, které se k nám vrátí z mysteriózního světa autismu, sílí hlasy rodičů.
Dr. Bernard Rimland intenzivně pracoval na rozpoznání biomedických a behaviorálních léčebních postupech klíčových pro autismus, ve snaze vymýtit tuto devastující nemoc z povrchu zemského. Jeho úspěšný projekt Defeat Autism Now! zdůrazňuje jeho hlubokou touhu porazit autismus a to hned.
Na začátku se tento cíl zdál mnoha lidem jako výplod fantazie. Před 40-ti lety většina lidí věřila v běžné stereotypy o této nemoci: děti napředují pouze k hranicím vrozeného potenciálu, pro většinu z nich se nedá nic kloudného udělat, pouze připravit rodinu na to, že dítě skončí v ústavu.
Tragedie exponenciálního nárůstu autismu během posledních dvou dekád v táhla do tohoto problému mnoho brilantních mozků a otevřela nové obzory výzkumu. Rodiče a doktoři nás začali informovat o rostoucích úspěších - neočekávaně velký počet autistických dětí se výjimečně zlepšilo po kombinaci biomedické léčby a terapií.
Mnohé z těchto dětí, s bývalou klinickou diagnózou autismu, již nesplňují kritéria pro tuto diagnózu a jejich doktoři, učitelé a rodiče jsou nadšeni, že není důvod je dále považovat za postižené.
Když první zprávy o zotavení z autismu dorazili do naší kanceláře, byli jsme skeptičtí. Zotavení z autismu bylo velice ojedinělé (samozřejmě, ještě před 20 lety byl samotný autismus velice ojedinělý!). Nicméně po mnohých rozhovorech s rodiči a doktory, a po přezkoumání před-a-po video snímků a dokumentace, Dr. Rimland ke své největší radosti naznal, že některé děti se doopravdy z autismu uzdravují. A, jak reportér Dan Olmsted natočil ve svém snímku The Age of Autism, který Dr. Rimland hluboce obdivoval, dokonce jedno z Kannerových originálních 11 dětí, na kterých popsal autismus, Donald T., se ve 12-ti letech významně zotavil z autismu a to po léčbě s "gold salts" (může fungovat jako chelátor) kvůli autoimunitní nemoci související s reumatitidní artritidou. Snad hlavní příčiny autismu a možnosti uzdravení nám stále ležely před nosem - nepoznané, ale velice reálné.
Jak rostla frekvence hlášení o zotaveních, ARI začala stopovat rostoucí fenomén - požádala rodiče zotavených nebo skoro-zotavených dětí, aby se registrovali na našich webových stránkách,
www.AutismIsTreatable.com. Také jsme poprosili rodiče o dokumentaci, která by prokázala, že dítě bylo autistické. K dnešnímu dni více než 1 100 rodičů je registrováno na našich stránkách.
Dr. Rimland nechtěl používat slovo "vyléčený" pro popis stavu těchto dětí. Namísto toho preferoval vhodnější termín "zotavený". Líbila se mu analogie Stana Kurtze, ředitele Children's Corner Schools ve Van Nuys, Californii a podporovatele ARI a Defeat Autism Now!, na ilustraci, co zotavení znamená:
"Představte si kluka, kterého srazí auto. Má zlomené nohy a má poškození mozku. V daném okamžiku je považovaný za postiženého. Pak si představme, že po intenzivní rehabilitaci je schopný znovu s malým kulháním chodit a některé neurologické problémy sice zbyly, ale dokáže žít normální život - nebo možná se uzdravil tak dobře, že by Vás vůbec nenapadlo, že nějakou nehodu někdy vůbec měl. To je uzdravení".
"Jediný rozdíl mezi tímto popisem a autismem je ten, že naše děti jsou z nějaké příčiny náchylnější k "automobilovým nehodám" a některé ze šrapnelů toho auta často zůstávají v jejích tělech. Potřebujeme těmto dětem pomoct se zbavit těchto šrapnelů a na čas je uchránit od ulice - tak, abychom jim poskytli tu nejlepší příležitost k uzdravení". Podobně, mnohé děti s diagnózou autismu, v současnosti projevují pouze střípky jejich bývalého chování, například některé mohou mít mírné úlety nebo zvýšený zájem o oblíbené témata.
Navzdory vleklým problémům, zotavené děti budou, v mnoha případech, schopné žít nezávisle a šťastně, mít úspěšnou kariéru a těšit se z hodnotných mezilidských vztahů, které si vytvoří. Možná nejsou "vyléčené", ale jsou na beton uzdravené z devastujících symptomů, které kdysi blokovaly jejich cestu k normální budoucnosti.
Myšlenka zotavení z autismu nevyhnutelně tasí červený hadr na býka. Dle kritiků jsou to žvásty, tvrdí, že uzdravení z autismu je nemožné. Někteří kritici tvrdí, že tzv. uzdravené děti nikdy nebyly autistické nebo že tyto děti se jednoduše spontánně uzdravily.
Rodiče uzdravených dětí doufají, že tyto skeptici budou mít odvahu a podívají se na video snímky view the videos, včetně archivní sekce.
Jedno z videí na těchto webových stránkách je natočené Dr. Carolinou Gomez, ředitelkou Auburn University Autism Center. Video dokumentuje jednoho z jejích klientů, Slatra, který podstoupil DAN biomedické intervence. Dle slov Dr. Gomez, Slater je jediné dítě v její 20-leté kariéře, které ztratilo svou diagnózu. Z videa je patrný stav Slatra před a po intervencích a také to, že Slater se zotavil během 10 měsíců.
V ARI se snažíme být velice opatrní, abychom nedávali rodičům falešné naděje - ale je mnohem větší chybou nedávat naději žádnou, pokud zotavení nebo skoro-zotavení je možné. ARI se snaží poskytovat realistickou naději heslem: "Autismus je léčitelný a mnoho dětí se dokáže uzdravit". Samozřejmě, nemůžeme garantovat uzdravení nebo skoro-uzdravení každému autistickému dítěti, byť doufáme, že jednoho dne bude realitou.
Tato naděje se určitě brzy splní. Výborným příkladem je v tomto případě PKU, kdysi jedna z nejběžnějších forem mentální retardace. Děti s PKU byly středně až těžce mentálně retardované a zpočátku nebyla žádná naděje pro jejich vyléčení. Nicméně když vědci pochopili hlavní příčinu této nemoci, vyvinuli jednoduchý test pro identifikaci novorozenců s PKU a dokážou jim nasadit okamžitou dietní intervenci. V současnosti existuje v USA velice málo případů s PKU. Autismus může být jednoho dne také plně léčitelný anebo dokonce se mu může dát vyhnout.
V posledních měsících svého života, Dr. Rimland často mluvil o zotavených dětech, kterých přešťastní rodiče se podělili s ARI o jejich příběhy. Bylo mu vidět na tváři, jak moc je pyšný na rostoucí počet dramaticky se zlepšujících dětí z nemoci, která ještě před pár desetiletími byla považovaná za beznadějnou.
Jenom během životní poutě Dr. Rimlanda, primárně díky jeho úsilí, jsme ušli cestu od "žádná naděje" k "naděje pro mnohé". S velkým úsilím a štěstím, dosáhneme náš konečný cíl "prevence a uzdravení pro všechny"

autismus a fyzično

18. září 2011 v 23:36 pod čarou...

o léčbě fyzických symptomů autismu:

Paul C. Lee, M.D.
Medical Director, HANS
My, lékaři západní medicíny, víme, že autismus je nevyléčitelná nemoc, na kterou neexistuje žádný léčebný postup. Tak proč se vlastně namáhat s diagnózou těchto dětí, pokud neexistuje žádná léčba?
Hodně výzkumných teamů se v současnosti zabývá otázkou, proč výskyt autismu stoupá s alarmujícím tempem. Nejnovější studie prokazují, že statisticky významná část autistických děti současně trpí dalšími společnými fyziologickými problémy. Tento fakt je pro současnou medicínu naprosto nový a neexistují pro tento případ jasné lékařské postupy. Mnohé z nejnovějších poznatků o autismu zní většině z nás, doktorů, hodně alternativně a tudíž nejspíš nedůvěryhodně. Nicméně, navzdory nedostatku "ověřených" (proper evidence-based), výzkumných prací existuje mnoho neoficiálních a náhodných důkazů, že některé (dále uvedené) z léčebných metod autismu dokážou být velice efektivní. Většina doktorů, kteří strávili nějaký čas výzkumem "medical léčby" autismu, bude souhlasit, že tyto metody určitě stojí za vyzkoušení.
Je důležité si uvědomit, že to, čemu říkáme autismus, se jeví jako složenina mnohých nemocí, která se navenek prezentuje podobnými symptomy. Z tohoto důvodu neexistuje jeden léčebný postup, který funguje pro jakéhokoliv autistu. Extrémní variabilita vyžaduje vysoce individualizovaný léčebný plán, kterého sestavení i pro jediné dítě může být monumentální úkol pro jakéhokoliv lékaře.
Nejlepším konceptem se zdá být spolupráce s rodiči a jejich silná podpora, aby se stali "manažeři" svého dítěte. Na druhé straně nesmíme zapomínat, že mnozí z těchto rodičů jsou již na pokraji svých sil.
Mnozí vědci se domnívají, že autismus je způsobený autoimunitním procesem, který zasahuje do mnohých pochodů v těle, včetně gastrointestinálního traktu, mozku a jater, což, mimojiné prokazují významně zvýšené hladiny auto-protilátek vůči mnohým antigenům, včetně Myelin Basic Protein (MBP). GI endoskopické studie prokázaly významné množství esophagitis, duodenitis, colitis a lymphoid nodular hyperplasia. Většina těchto dětí má alergie nebo přecitlivělost na mléčné produkty. Je prokázané, že více než 90% z nich má nízké hladiny sulfátů. Phenol-sulfur-transferase (PST), považovaná za klíčový mechanizmus detoxikace, je u většiny autistických dětí ve velice nízkých hladinách.

Glutathion peroxidase a superoxide dismutase (důležitá v antioxidačních mechanizmech pro inaktivaci volných radikálů) jsou významně nižší u autistických dětí než u dětí zdravých.
Zdá se, že mnohé autistické chování je manifestace fyziologických pochodů. Tlučení hlavou a poruchy spánku mohou být odpovědí na bolest, která nelze vyjádřit jinak. Je pravděpodobné, že řešení fyziologických abnormalit vyústí ve významný pokrok v autistickém chování a proto, se jeví jako efektivnější než edukační intervence. Připouštím, že může být nějaké opodstatnění pro SSRI a antipsychotika u malého množství dětí, které nereagují na jiné intervence. Nicméně, většina těchto léků nejsou schváleny pro užívání dětmi a existuje velice málo výzkumných prací, které by prokazovaly jejich efektivnost.
Edukační programy mohou mít hluboký efekt, speciálně kombinaci s medickými intervencemi, které zlepší pozornost a chování.
Top 3 Medických intervencí, které stojí za Vaší pozornost (rodiče se mohou na ně ptát…)
1. GI trakt: Mnohé děti trpí průjmem, zácpou, esophagitis, gastritis, duodenitis a colitis, které mohou být zodpovědné z mnohé ze symptomů, jako bolest břicha a problémy se spánkem. Mnohé z dětí trpí přemnožením kvasinek ve střevě.

Pokuste se eliminovat mléčné výrobky, jelikož existují přesvědčivé důkazy, že velké množství těchto dětí trpí alergií nebo přecitlivělostí na mlíko. Převažná většina dětí současně trpí citlivosti na lepek, takže také jeho eliminace (těžší než u mlíka) stojí za pokus. Tento postup je většinou označovaný jako GF/CF (Gluten-free/Casein-free) dieta. "Opioidní" teorie také podporuje tuto dietu. Pokud výsledky stolice tomu nasvědčují, zvažte nasazení anti-fungicid. Bohužel, ještě není mnoho GI specialistů, kteří by se angažovali v léčbě autistických dětí. Dobrým zdrojem referencí je The LADDERS program na Harvardě.

2. Detox: existují hodnověrné důkazy o tom, že mnohé autistické děti trpí poruchou detoxikačních cest. Sulfátů, které hrají v tomto procesu důležitou roli, má kolem 90% autistických dětí ve velice nízkých hodnotách, což znamená, že mají těžkosti s eliminací toxinů, které přijímají nebo si vytváří. Sulfáty jsou také klíčové pro zdraví GI traktu. Doplňování hořkou solí (Epsom salt - magnesium sulfát) může pomoct.

Akumulace těžkých kovů může hrát také svou roli, ale zvažujte chelační terapii teprve po důkladném testovaní. Redukce toxinové nálože určitě těmto dětem pomůže. Toxiny mohou být environmentální (insekticidy, herbicidy, rtuť, arzén, automobilové zplodiny, atd.) nebo z domácností (formaldehyd, čistící prostředky, olovo, atd.). Také zvažte redukci příjmu potravin obsahujících fenol (vzhledem k nedostatku fenol-sulfurové transferázy), jako například jablka.
3. Oxidativní stres: Methylačné cesty a jiné anti-oxidační mechanismy jsou často narušené. Zmenšená schopnost inaktivovat volné radikály může mít významný efekt pro CNS. Doporučte vitaminové doplňky, tím spíš proto, že mnoho autistických dětí má významně omezený jídelníček.

Jak jsem se zmínil ve výše uvedeném textu, vzhledem k extrémní variabilitě této nemoci, každé dítě vyžaduje jiný léčebný plán, nicméně neexistuje žádný seriozní medicínsky test, který by vyhodnotil efektivitu těchto intervencí. Nicméně jakkoliv nepřesné nebo subjektivní je spoléhání se na hlášení rodičů o změnách v chování, je to naše jediná možnost. Naštěstí mnoho rodičů je velice vnímavých ke změnám v chování jejich dětí. Rád bych ještě zdůraznil, že u metody "pokus-omyl" je velice důležité implementovat pouze jednu léčební změnu v čase. Hodně štěstí a je to naděje, která nás všechny spojuje.
...
a toto mě dostalo! Opravdu na to koukám, a...nechci vyznít nějak sebecentricky, ale přesně na toto jsem si přišla, že mi funguje, pomáhá:

Cvičení je jeden z nejpodceňovanějších a přece efektivní léčební postup u autistů. (Samozřejmě, cvičení je důležité pro kohokoliv a pro autisty to platí zvlášť). Několik výzkumních studií
ukázalo, že namáhavé a intenzivní cvičení se často spojuje s poklesem stereotypního (sebe-stimulačního) chování, hyperaktivity, agrese, sebezraňování a destrukce. Mimochodem, podobné pokroky pod vlivem intenzivního cvičení se zaznamenaly také u mentálně postižených lidí a u pacientů trpících depresemi.
Obecně se pod namáhavým a intenzivním cvičením rozumí 20-minutové nebo delší aerobní cvičení, 3-4 dní v týdnu. Ze studií vyplývá, že mírné cvičení má malý vliv na chování.
Dá se říct, že cvičení je důležité jak pro fyzické, tak duševní zdraví. Cvičení snižuje stres a úzkost, zlepšuje spánek, reakční čas a paměť. Díky relativně neaktivnímu životnímu stylu trpí spousta autistů nadváhou.
Uvedené zjištění nejsou vůbec nic nového, nicméně rodiče a učitelé by se měli vážně pokusit o začlenění intenzivního cvičení do individuálních vzdělávacích plánů. Je málo pravděpodobné, že se Vaše dítě v rámci svého vzdělávání dostatečně pohybuje.
Jelikož fyzické cvičení je levné, bezpečné a zdravé, zdá se rozumnější pokusit řešit problémy s chováním vhodným cvičebním programem než dražším a škodlivějším postupem, jakým jsou léky.
...


teorie o příčině autismu

18. září 2011 v 22:48 pod čarou...

Teorie č.1 - genetická příčina

V naší kotlince asi nejrozšířenější teorie - nějaký gen nebo nešťastné seskupení genů zapříčiňuje autismus. Sice ještě nevíme, o jaké geny se jedná, ale v budoucnosti je určitě někdo objeví
Přínos této teorie: Tato teorie je obecně přínosná pro stát, jelikož navozuje dojem, že se jedná o genetickou neléčitelnou poruchu, tudíž s těmito dětmi, resp. osobami, se nedá nic pořádného dělat a tudíž se do nich nevyplatí moc investovat a tlak společnosti na vývin nových léků a postupů je prakticky nulový.
Proč si myslím, že tato teorie nemá logiku: Za posledních dvacet let se procento výskytu autistických dětí/zdravé děti zdesetinásobil, přičemž u ostatních druhů mentálního postižení, kam se autismus bohužel pořád řadí, nenastal pokles - tím chci říct, že není to problém chybné diagnostiky a pouhého přesouvání z jedné krabičky do druhé.
Že tehdy neuměli správně stanovit diagnózu?
Popis autismu jako výlučně duševní nemoci podkopává samotný "otec autismu" Kanner, který první popsal autismus u 11 pacientů, u 8 z nich popisuje významné poruchy zažívání, příjmu potravy...Tyto poznatky se však nehodily do freudovského ponětí psychiatrie a dalšího období "matek-ledniček", kdy rodiče byli obviňováni za autismus svých dětí, tudíž se tak nejak vytratil.

A ze života osobního...loni jsem prošla vcelku složitými genetickými testy skrz mrazení vajíček...Bylo mi nabídnuto i dárcovství s tím, že mám velmi velmi dobrou genetickou výbavu...A tak se dívám někdy do zrcadla (hlavně když provozuju některý ze svých malých ritálků, anebo mám záchvat nevysvětlitelného smutku/úzkosti/paniky), a říkám si "Děvče, co to děláš, vždyť máš perfektní genetickou výbavu a doktoři tě chtějí množit do světa!"

Teorie č.2 - Bůh si nás vybral, protože ví, že to my - rodiče zvládneme

S překvapením zjišťuji, že tato teorie má spoustu zástanců, tak vrhám se na klávesy
Přínos této teorie a její skrytý humor: Tato teorie je velice pohodlná pro společnost. Bůh si vybral silné lidi, kteří tuto situaci zvládnou, ostatní by to nezvládli, tudíž je lepší, když se tím nezatěžují. Tato teorie je nesporně přínosem i pro nás, rodiče, protože podobně jako jiné manipulativní výroky se dá použít na tvrzení čehokoliv - třeba si nás Bůh vybral proto, že věří, že dokážeme vyléčit své děti. Každopádně z této teorie dokážou těžit jedinci s dobrým smyslem pro černý humor.
Čemu na této teorii prozatím nerozumím: Proč se za posledních dvacet let procento výskytu autistických dětí/zdravé děti zdesetinásobil, když lidstvo jako takové duchovně zaostává víc a víc.

Teorie č.3 "Mnohonásobný žďuch"

Dle mnohých vědců, výzkumníků a lékařů zabývajících se autismem, nejpravděpodobnějším důvodem je nešťastná kombinace genetické predispozice na chybu imunitního systému spolu s faktory životního prostředí (toxíny během těhotenství matky, očkování, léky - zejména antibiotika, acetaminofen, ibuprofen; příkrmy, toxíny kolem nás. Většina dětí zvládá tuto zátěž bez problémů, nicméně pokud má dítě genetickou predispozici na imunologickou nebo toxikologickou chybu v organismu, riziko možných následků je mnohonásobně vyšší.
Vlivem akumulace výše zmíněných toxinů se dostanou autistické děti ke kritickému bodu, kdy imunitnímu systému dojde dech - "toxic tipping point". Pokud toxická překlápěčka změní svůj obvyklý náklon, většinou následuje tento scénář: Na začátku toxiny přímo napadnou určité tkaniva a způsobí zánět. Lokální zánět spustí další záněty, čímž spouští bludný kruh. Imunitní systém ztrácí schopnost řešit nově příchozí toxiny a začíná misinterpretovat mezi "vlastní" a "cizí", což ústí do autominutní rekace - tělo se snaží chránit se před sebou samým. V případě autismu tento stav koreluje s neurologickou regresí.
Přínos této teorie je pro společnost a hlavně pro nás, rodiče, samozřejmě obrovský, otevírají se možnosti pomoci autistickým dětem v budoucnosti a snad přestanou psychiatři léčit imunitní deficity.
V čem má tato teorie slabiny: Epidemie vzniká buď střetem s novým toxinem nebo infekcí nebo, zvýšené expozici nějakého již známého toxinu, který by byl výše uvedenou situaci navodit.
Ehm, což tu epidemii tak nějak nevysvětluje...

Teorie č.4 - Za vším stojí pigment lutein

Dle Sandry Desorgher, autorky Sarah´s diet, příčinou autismu je imunitní chyba během vývinu plodu, kdy potravinový pigment, lutein, se "nepochopí" s imunitním systémem. Tato imunitní chyba je způsobená očkováním v minulém století (tedy nás rodičů a možná prarodičů), která vedla k evoluci imunitního systému patrně nežádoucím směrem a má za následek nemoci jako autismus, cukrovka a astma. Léčba spočívá ve vyloučení pigementu luteinu, betakarotenu a annata a současně nahrazuje chybějící živiny v podle možnosti potravinových zdrojích.
přínos a slabiny této teorie: No, doposud jsem s tímto nepracovala, nicméně mám podklady ke studiu této teorie a chci se na to o něco víc zaměřit.

co mohu udělat?

18. září 2011 v 22:13 pod čarou...

CO MŮŽU UDĚLAT? JE AUTISMUS LÉČITELNÝ?

ROZLOŽTE SLOŽITÝ PROBLÉM NA MENŠÍ ČÁSTI (slide 66 a 67)

* Poskytněte autistovi co mu chybí

* Pomozte mu zbavit se toho, co mu ubližuje (odstraňte spouštěče zánětlivých procesů a toxinů)

* Přerušte cyklus zánětů

* "Re-balansujte" neurotransmittery

VÝŽIVOVÉ DEFICITY (slide 68 a 69)
Otázka: Potřebují autistické děti potravní doplňky?

Dogma:Všechno, co děti potřebují, dostávají ze svého normálního jídelníčku
Předpoklady:
  1. Jíte pestrou stravu
  1. Máte normální zažívání
  1. Vaše střevo má zdravě absorpční povrch
  1. Proměna výživných látek ve Vašem těle probíhá správným způsobem
Autistické děti bohužel nesplňují ani jedno z těchto kritérií
  1. Autistické děti si často samy limitují jídelníček
  1. Autistické děti mívají abnormální funkci zažívacích enzymů
  1. Autistické děti mívají zanícenou střevní mukózu, která vede k poruchám absorpce
  1. Autistické děti trpí metabolickými abnormalitami, které vedou k abnormálnímu procesu využití nutričních látek
JAKÁ JE ROLE VITAMINŮ A MINERÁLŮ? (slide 70)

* Většina vitaminů a minerálů fungují jako koenzymy, které jsou klíčové pro biochemické reakce v rámci buněčného metabolismu

* Mnohé z nich jsou součástí pro další enzymy a biochemické struktury

NUTRIČNÍ DOPLŇOVÁNÍ (slide 71)

* Zvolte nutričně vhodnou dietu - poraďte se s odborníkem

* Základní pravidla:
§ Používejte vysoko-kvalitní výrobky
§ Vitaminy rozpustné ve vodě můžete používat v relativně vysokých dávkách
§ U vitaminů rozpustných v tucích buďte u dávkování opatrní
§ Vždy zavádějte pouze jeden nový výrobek / proceduru
§ Začínejte na nízkých dávkách a postupně se propracujte na efektivní dávkování
§ Očekávejte u dané léčby výsledek - ať už funkční nebo klinický

DIETY U AUTISMU (slide 72)

Většina autistických dětí si samy limitují jídelníček (často do tvrdých rozměrů), většinou do formy carbohydrátov a obecně jídla, které má vysoký podíl lepku a kaseinu (mléčné bílkoviny)

Proč tedy v této situaci navrhovat ještě DALŠÍ OMEZENÍ TĚCH MÁLO JÍDEL, KTERÉ VŮBEC JÍ?

ABNORMÁLNÍ IMUNITNÍ ODPOVĚĎ NA POTRAVINOVÉ PROTEINY (slide 73)

* Několik výzkumných prací prokázalo u autistů abnormální odpověď imunoglobulinu na potravinové bílkoviny, a to především na lepek, kasein (mléčná bílkovina) a bílkovinu sóji. Intenzita reakce je podobná k neurotypickým dětem s prokázanou (symptomatickou) potravinovou alergii

* Může vést k symptomům jako ucpání nosu, sekundární infekce ucha a sinusitidy, ekzémy, průjmy nebo zácpy, problémy se spánkem a změny chování

* Jsou prokazatelné a měřitelné v rámci IgG/IgE alergických testů

* Navzdory pokroku v rámci testování je v současnosti nejlepším testem vynechání určitého jídla (eliminace) na potřebnou dobu a sledování výsledků

PŘÍMÝ VLIV NA MOZEK (slide 74)

* Je prokázané, že některé bílkoviny v potravinách "překáží" neurotransmitterům nebo pokud se správně nemetabolizují, chovají se jako falešné neurotransmittery

* Jedná se zejména o tyto bílkoviny:

§ Lepek (glutomorphine)
§ Kasein (casomorphine)
§ Fenoly (vysoké zejména v ovoci jako hrozny, banány a rajčata)
§ "Nightshades" - potraviny rostoucí ve tmě (efekt podobný atropinu - brambory, rajčata a paprika)

* Efekt: často okamžité změny chování, více sebe-stimulační chování, pokles koncentrace, červené tváře nebo uši, závislost na jídle


OBECNÉ DIETNÍ DOPORUČENÍ (slide 75)


* Zvyšte v dietě bílkoviny (především ráno)

* Omezte rafinovaný cukr a kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy

* Vyvarujte se umělých barviv, konzervantů, zvýrazňovačů chuti a umělých sladidel (mnohé z nich jsou excitotoxiny)

* Používejte čerstvé potraviny v bio-kvalitě

* Pijte kvalitní vodu


CÍLENÉ DIETY (slide 76)

* Bezlepková a bezmléčná dieta (GFCF)
* Dieta eliminující jídla způsobující potravní alergie
* Specific carbohydrate diet (SCD)
* Jiné (Body Ekology diet, Dieta s vyloučením kvasnic, Fiengold diet, Low Oxalate diet…)

PÉČE O STŘEVO (slide 77)

* Předpoklad potravních alergií / citlivosti na určité jídla?

* Problémy se zažíváním?

* Zdravá střevní flóra?

* Problémy se stolicí?

* Zánět?


DETOXIKACE (slide 78)

* Podpořte jejich vlastní detoxikační cesty:

§ Antioxidanty: Vitamin C, vitamin E, selen apod.
§ Metylace: dávky metylu b12, kyselina folinová..
§ Sulfační proces: soupele v hořké soli (Epsom salts baths)
§ Glutathion nebo N-acetyl cystein: transdermálně nebo IV

* Detoxikace těžkých kovů (chelace)

§ DMSA, DMPS, EDTA


POMOC IMUNITNÍMU SYSTÉMU (slide 79)

* Podávejte výživové doplňky na podporu imunity - zinek, vitamin A apod.

* Odstraňte alergeny

* Bojujte s alergiemi (zyrtec, singulair, terapie…)

* Atypické anti-zánětlivé léky / léky potlačující autoimunitní procesy (Actos, spironolactone, v nízkých dávkách naltrexone)

* Jiné terapie: antivirové, HBOT


POMOC PRO MOZEK (slide 80)

* Odstraňte falešné neurotransmittery

* Neuromodulační doplňky (5HTP, GABA, melatonin, theatine apod.)

* Psychoaktivní léky

§ Clonidine, Tenex
§ Aricept, Namenda
§ SSRI (Zoloft, Prozac)
§ Simulanty (Ritalin, Adderall, Folcalin)

Originál prezentace najdete na nové adrese http://legacy.autism.com/danwebcast/presentations/anaheim2007/Jepson.pdf. Přeložila Boba.

autismus z jiné stránky II.

18. září 2011 v 22:10 pod čarou...
Přednáška Bryana Jepsona na konferenci Defeat Autism Now! v Anaheimu v říjnu 2007,powerpointové
http://legacy.autism.com/danwebcast/presentations/anaheim2007/Jepson.pdf.
MOZKOVÉ ABNORMALITY U AUTISMU
* Nerovnováha neurotransmitterů
* Falešné neurotransmittery
* Anatomické problémy - abnormální "růstové vzorce" (growth patterns)
* Záněty a aktivace "innate" imunitního systému
* Autonomické dysfunkce
ABNORMÁLNÍ NEURANATOMIE

* Celková velikost mozku bývá větší než normál, jedná se především o bílou hmotu - "spojení" mezi buňkami
* Menší anatomické abnormality se prokázaly v téměř každé mozkové oblasti, ale nenašlo se žádné pravidlo nebo souvislost mezi jednotlivými autisty
* Mikroskopické anatomické patologie zahrňují ztrátu Purkinje buněk a "granular" buněk v cerebellum, zvýšenou hustotu "cell-packing", menší neuronovou velikost, menší prokrvení některých částí

ABNORMÁLNÍ NEUROCHEMIE

* Receptor serotonínu - protilátky
* Snížená schopnost syntézy serotoninu
* Nerovnováha mezi Glutamátem a GABA
* Dysfunkce vegetativního systému
* Existence falešných transmitterů (oplodní peptidy, excitotoxiny z jídla, organické kyseliny z intestinální mikroflóry)
DYSFUNKCE VEGETATIVNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU

Vegetativní nervový systém kontroluje srdeční frekvenci, krevní tlak, hybnost stolice, funkci močového měchýře, pocení,
rozšíření zorniček a další
"sympatetická" větev (norepinephrine, epinephrine) by měla být v rovnováze s parasympatickou (acetylcholin)
Mnohé symptomy autismu se dají vysvětlit právě touto nerovnováhou - zvýšená srdeční frekvence nebo krevní tlak, stravovací problémy, problémy s polykáním, nevolnosti, opakované zvracení, nadmuté břicho, zácpa nebo průjem, intolerance tmy nebo světla, suché oči, rozšířené zorničky, načervenalá kůže po jídle, nevysvětlitelné horečky, změněné vnímání bolesti, smyslová obrana, sebepoškozování, nespavost, noční pomočování, problémy s močením, těžkosti s nácvikem na nočník/záchod, nízké schopnosti socializace, úzkosti, fobie, tiky a emoční nestabilita

autismus z jiné stránky I.

18. září 2011 v 21:17 pod čarou...
Našla jsem stránky, kde se autismu věnují z pohledu lidí hledajících možnost "léčby" trochu jinak. Konzultovala jsem to s dětským cvokařem, ještě se o tom budeme bavit na dalším sedánku, nicméně tohle je podle mě dobré šířit i dál...
...

K JAKÝM POŠKOZENÍM U AUTISMU DOCHÁZÍ?
a) IMUNOLOGICKÝM
b) NEUROLOGICKÝM
c) GASTROINTESTINÁLNÍM
d) TOXIKOLOGICKÝM
a) IMUNITNÍ ABNORMALITY AUTISTŮ (slide 29)
· Imunitní dysregulace:abnormální rovnováha a komunikace mezi imunitními buňkami, která se projevuje:
o sníženým počtem lymfocytů (včetně naive T-buněk, T-helper bun'ek, cytotoxických T-buněk a B-buněk
o Nízkou úrovní a sníženou aktivitou "natural killer" buněk
o Abnormální hladinou monocytů a eosinophilů
o Abnormální hladinou imunoglobulinů
o Zvýšenými platelety
o Dysregulovcí imunitní buněčné apoptosis (buněčná smrt)
o Nesprávné přesměrování Th1/Th2 odpovědí (pěkný náčrt viz slide 31)
· Chronický zánět: abnormální, stálá aktivace imunitních buněk v tkáních
o Autistické děti mají vysokou hladinu pro-zánětlivých (proinflammatory) cytokinů
o Chronické a akutní záněty v trávícím traktu byly opakovaně prokázané
o Prokázaný také zánět v mozku
· Autoimunitní reakce: protilátky napadající a zraňující normální tkáně
Autoprotilátky (autoantibodies), nalezené u autistů, proti:
o Mydlin basic bílkovinu
o Receptorům serotoninu
o caudate nukleus
o Neuron axon filament protein
o Cerebellar neurofilaments
o Nervový růstový faktor
o Alpha 2-adrenergic pojivá (binding sites)
o Anti-brain epithelial bílkovina
o Gut epithelium basement membrána
Autistické děti mají abnormální reakce na infekce (slide 34)
o Je prokázané, že mnohé virové nemoci dokážou indukovat autismus - cytomegaloviry,
vrozené (kongenitální) zarděnky, virus Bornove nemoci, herpes simplex vir a spalničky
o Autistické děti mají významně vyšší frekvenci ušních infekcí, infekcí v čelní dutině a užití antibiotik v prvním roce života
o Pravděpodobná příčina je neadekvátní nebo nevhodná imunitní odpověď, která umožňuje přetrvávání infekce v organismu
Originál prezentace najdete na nové adrese http://legacy.autism.com/danwebcast/presentations/anaheim2007/Jepson.pdf. Přeložila Boba.

co pravda není

18. září 2011 v 20:59 pod čarou...

Z dílny Autism Research Instituntu - pár překonaných názorů na autismus, které nejsou pravdivé:


 
  • Autisti nikdy nejsou schopni očního kontaktu - nedívají se na Vás
  • Autismus je duševní nemoc
  • Zlepšení stavu znamená, že daný člověk není autista
  • Autisti nemluví
  • Z autismu se dá vyrůst
  • Autisti se nedokážou učit
  • Autisti nedokážou projevit city a také nereagují na fyzickou náklonnost
  • Autisti nestojí o přátelství
  • Autisti nestojí o kontakt s vrstevníky / dospělými
  • Autisti jsou velice manipulativní
  • Autisti by uměli mluvit - kdyby chtěli
  • Autisti se neumí usmát
  • Autisti si nevšímají jiné lidi a nechápou konání dospělých kolem
  • V případě, že autista nereaguje na dotaz/příkaz, na který v minulosti správně odpověděl/reagoval, jedná se o tvrdohlavé / nesouhlasné nebo nepřístojné chování

bicyklování

15. září 2011 v 23:49 výlety (obojím způsobem) :)
to sme letos se Štěpánkem provětrali kola:)
v tajemném lese se nachází spousta zajímavého...

třeba Štěpánek
anebo Štěpánek hledající
a nacházející houbu, která není Houbou
...

sem tam se povalují šišky, mechové bochánky anebo Kristýny
.
.
.
...
je to málo. a tak sme našli cestu, která najednou odočovala. Na jejím konci bylo jezero. S vodou dobrou a přívětivou.

.
.
...
plody lesa jsou plody lesa :)
.
...
bylo tam dobře :)

číslování a plánování září

14. září 2011 v 22:39 PPP jako kamarádka nebo protivník?
Už skoro rok se babřu ve svých problémech...už skoro rok dělám jeden test dokolečka, a...



dateLošký říjenúnorbřezendubenkvěten
negativní vztah k sobě a jídlu60,00%71,00%71,00%64,00%78,00%

MA35,00%50,00%50,00%50,00%42,00%

MB75,00%75,00%87,00%62,00%37,00%

ZP57,00%64,00%57,00%57,00%50,00%

deprese36,00%45,00%45,00%31,00%40,00%

perfekcionismus66,00%66,00%83,00%75,00%83,00%
datečervensrpenzáří
negativní vztah k sobě a jídlu67,00%60,00%60,00%

MA35,00%35,00%35,00%

MB37,00%37,00%25,00%

ZP57,00%28,00%42,00%

deprese36,00%45,00%36,00%

perfekcionismus75,00%83,00%83,00%




...
přemýšlím, zda komentovat nebo ne. Ta čísla ukazují docela dost...polopaticky vyčtený ortel čísel-
nemám se stále ráda, protože nejsem stále dost dobrá. Stále přítomná moje spekulace, zda jídlo nebo tělo přímo může ovlivnit míru mé "výkonnosti".
Naštěstí se čísla u samotných poruch pohybují v příjatelných hodnotách.
Dnešní číslo u ZP můžu odůvodnit tím, že jsem odpověděla kladně na otázky "stane se mi že jím a nedokážu přestat" nebo "dokážu sníst velké množství jídla"...je to tak.
Třeba včera bych to asi nezaškrtla, ale dneska je mě fakt špatně z toho kvanta jídla, co mám v sobě. Bolí mě břicho a jsem jako balón.
Čím to je? Protože je letos dobrá úroda dýní hokaido :)
A Václav z ní dnes udělal tak dobrou polívku, že ji prostě ŽERU po litrech:-/...tak strašně mi chutná. Jsem plná, ale ještě se láduju syrovou nakrájenou na kostičky, ze kterých sem původně chtěla péct buchtu ( a asi budu muset přikrájet druhou)...
takže tak...

Sečteno podtrženo - hlídat si signály, které by mohly znamenat jídelní zlozvyky, a jinak se začít věnovat víc sobě a jídlo jako takové neřešit.

Což se docela vylučuje s mýma myšlenkovýma pochodama, které nastaly po dnešním přeměření...



31.3.201114.9.2011
hrudník...79 cm...81cm
pas
...77cm...76
břicho...84cm...89-90cm
boky...96cm...97cm
zadek...100cm...104,5cm
stehno nahoře...55,5cm...58cm
stehno dole...43cm...44cm
lýtko (střed)...34,5cm...36cm
paže...28,5cm...29cm

váha63,566,1

............................................

je třeba komentovat toto? Pominu-li ohlasy zvenčí (cosi jsem o tom už zmiňovala, ale chci o tom napsat víc zvlášť), tak břicho je opravdu průser! Čert vem rozplyzlý zadek nebo rosol na stehnách, ale ten břuch je fakt napováženou...
Takže...fajn. Mě osobně to dráždí jen někdy (!), ale zato pořádně. Je fajn, že se nehroutím UVNITŘ tak, jako dřív, kdykoli mě někdo něco řekne, ale spokojená teda rozhodně nejsem.
Ty povolené nohy a prdel - s tím jsem počítala. Když jsem přestala denně posilovat, přidala jídlo a "běžný" pohyb, sem tam nějaký alkohol a téměř žádné cigarety, tak mi bylo jasné, že se tělo změní.
A když jsem řešila moc sladkého vs.nesladké, byla v tom skrytá obava právě tady z tohoto břucha, které mám.
Obavy z rozkydlého zadku a stehen byly taky, ale jinačí. Letos na jaře jsem si zažila, že cvičením LZE zpevnit (možná i zhubnout, ale to jsem zas až tak nezjistila), a že to je otázka měsíce, pokud se cvičí denně.
Můj plán byl takový, že si ještě budu užívat toho pocitu "volnosti", kdy nejím špatně, a hýbat se "jen" chůzí a prací.
Plán byl takový cvičit od října 3x týdně doma a 2x týdně "mezi lidma", což znamenalo, že bych do konce roku mohla být víc ve formě a zpevněná.
Realita? Koukám se dolů jak tu sedím u stolu...
no nic, JE tam. Není vůbec hezký. Břuch. Chci to změnit. A chci začít ještě dřív, než se rozjede full version školňorokového režimu.

Takže od zítra obden hodinka cvičení a posilování doma. A každý den navečer 50x šikný svaly břišní a 15min "šlapat" kolo.
Jídlo zatím řešit nechci. Chci jíst dál tak, jak jím.

Uvidím za měsíc, jak to bude vypadat.
To už taky začně plán "oficiální", tedy 1x týdně K2-Hikking (naprosto luxus:), jedna maminka, u níž uklízím, je totiž lektorka cvičení pro děti, kam jsem Inku (samozřejmě :) )přihlásila. Od října je akce, že ve stejnou dobu jako cvičení dětiček je právě Hikking pro maminky, takže dvě mouchy jednou ranou :) ) a 1x týdně kickbox.
Když do toho budu jezdit na kole a šlapat pěšmo, myslím, že se obejdu bez nějakých posilování a cvičení doma. Krom rozcvičky teda asi.
Musím zaklepat, že myšlenky na zhubnutí jako takové, se neobjevují. Resp.jsou stále, ale řekla bych, že o dost zdravější, než dřív.

A v tomhle "vysmátém" psaní nebudu pokračovat, protože mám skoro devadesátku přes břuch a to je špatně. Docela dost špatně!!!

ze života těch druhých

13. září 2011 v 21:37 PPP jako kamarádka nebo protivník?

Krkavčí matka: Dceru nutí hladovět, sama se přejídá!

Teoreticky má osmiletá dívenka jen dvě kila pod normálem, podle slov soudního lékaře je však už teď zřejmé, že trpí prvními příznaky začínající anorexie.
Teoreticky má osmiletá dívenka jen dvě kila pod normálem, podle slov soudního lékaře je však už teď zřejmé, že trpí prvními příznaky začínající anorexie.

Matka dnes osmileté holčičky stanula v pondělí před soudem. Žena byla obviněna z toho, že nutí svou malou dcerku držet dietu blížící se hladovění. Svobodná matka to nepopřela a jako důvod udala, že nechce, aby její dcerka trpěla nadváhou jako ona sama. Je to ale správné?
Aly Gilardon si je podle svých slov vědoma důsledků přejídání. Proto své dceři Corleigh už od jejích dvou let hodně kontroluje jídelníček. Například teď jí povoluje jen sedm set kalorií denně. Osmileté dítě by přitom mělo dostávat o tisíc kalorií více. Je tedy jasné, že Aly problémy s vlastním tělem přenáší na vlastní dítě.

"Mít nadváhu dominuje v mém životě. Nechci, aby byla Cor­leigh jako já," nepopírá svůj postoj Aly, která váží sto osm kilogramů.

Aly je přesvědčena o tom, že když bude její dcera štíhlá, bude v kolektivu oblíbená a bude mít v životě úspěch.
Aly je přesvědčena o tom, že když bude její dcera štíhlá, bude v kolektivu oblíbená a bude mít v životě úspěch.

Jen krůček k anorexii

Doktor Christian Jessen, který vypovídal během netypického soudního přelíčení, se vyjádřil jasně: "Aly přenáší své problémy na dceru. Potřebuje psychiatra. Omezování dítěte v přísunu kalorií je zbytečné a škodlivé pro jeho, v tomto případě její, zdraví. Imunitní systém mohl utrpět, růst mohl být negativně ovlivněn, můžou jí chybět důležité vitaminy a minerály. A z psychologického hlediska hrozí anorexie."

Že dívce hrozí anorexie je bohužel vysoce pravděpodobné a už teď patrné z jejího chování. Podle slov matky se holčička často prohlíží ze všech stran v zrcadle a sama už si dává pozor na to, co jí. "Cítim vinu, ale je taková, jakou ji chci mít," přiznává Aly a pokračuje:

"Nechci tlusté dítě. Jsem posedlá tím, jak vypadá. Chci, aby byla hezká a oblíbená a to nebude, pokud bude při těle. Moje matka váží sto osm kilo jako já, takže si myslím, že je to u nás dědičné."

Nutí dceru hladovět a sama se přejídá!


Aly se začala přejídat a nezdravě jíst, když jí bylo třináct let. Nikdy nepřekypovala vysokým sebevědomím. Před šesti lety se s otcem Corleigh rozešli a od té doby jsou její pocity z vlastního těla ještě negativnější.

Naproti tomu, jak "péruje" vlastní dceru, se ale sama v jídle nehlídá. Corleigh snídá jednu cereální sušenku, k obědu si dá skromně jen salát a půlku rohlíku a večer ji čeká jedna plněná brambora.

Jakmile ulehne do postýlky, Aly zaútočí na ledničku a spižírnu a začne se přecpávat nezdravým jídlem. Ani přes den to ale není o moc lepší. Aly si klidně smlsne na sušenkách, brambůrkách, hranolkách, populárním zákusku cheese cake, pizzách a večer si pochutná na bramborách s tučným sýrem.

A co na to její dcera, která se už šest let pořádně nenajedla? "Cítím se provinile za to, že si dávám nezdravá jídla, ale Corleigh to nevadí. Jsem ráda, že jsem ji vytrénovala. Chci, aby, až vyroste, byla šťastná a mohla dělat věci, které já nemohla. Když se podívám do zrcadla, stále vidím obrovskou, monstrózní ženu. Corleigh není zase tak podvyživená, aby příští týden zemřela," říká Aly a pokračuje:

"Pokud máte poruchu v příjmu potravy, můžete se léčit. Ale když jste tlustí, jste tlustí po celý život," tvrdí Aly. Z toho tedy vyplývá, že jí nevadí pocit, že kvůli její posedlosti štíhlostí možná jednou její dcera bude trpět anorexií. Podle ní se dá tato závažná psychická nemoc snadno vyléčit...

Lékařská prohlídka ukázala, že má dívka jen dvě kila podváhu, jinak je zdravá. Teoreticky by tedy mělo být vše v pořádku. Když se ale člověk zamyslí, určitě mu dojde, že malé dítě by prostě takto radikální dietu držet nemělo. Ještě ke všemu když si tímto způsobem léčí "mindráky" jeho matka.
Podle odborníka na výživu dětí Tamiho Frye si ale dítě vždycky najde cestu, jak potřebné kalorie nabrat. Je pravda, že čokoláda se před malými mlsouny jen těžko schová...