Květen 2011

kusovka...cestovní

26. května 2011 v 9:59 výlety (obojím způsobem) :)

...a hezký nadcházející dny!

předodjezdový briefing

26. května 2011 v 7:41 PPP jako kamarádka nebo protivník?
Já a moje "oči"...Můj přístup k mému tělu. Mění se.
Teď mám zdravotní komplikace na té úrovni, že moje cvičení na břicho vypadá úplně jinak, než předtím. Ty šedesátkové zkracovačky nebo sed-lehy...huuu....tak dvacet a sem ráda, zbytek cviků na břicho se pohybuje spíš kolem zvednutých nohou a nějakého kminátí s nima.
Vlastně sem ráda, že vůbec nejaký cvik břicho dám.
Břicho mám povolené, nehezké, ale já z toho nevyšiluju. V tom vidím pokrok. Nemůžu cvičit, jím docela hodně, logicky to půjde do břicha.
Nešílím.
Velikost oblečení 40, nešílím. Samozřejmě jsem si musela pomoct nějakým "uklidňovadlem", v tomto případě si říkám, že nohu mám 39-40 (jak které boty), takže je vlastně ideálně sladěné, když mi bude 40 netěsná :).
Váha kolem 64-66kg. Nešílím. Hýbu se, jím, nepočítám KJ, dobré.
Docela mizí ty skrytější tendence k jídelním kiksům. V posledních dnech jsem několikrát dost jasně poznala, kdy chuť je převlečený hlad a naopak, a vyhnula se tak nepříjemnu.
Jak jsou teď horka a mám pořád co dělat, některá jídla si musím skoro až nutit (hlavně snídaně) a večeře, časy moc nedodržuju, ale držím posloupnost jídel a jejich množství (snídaně aby byla pestřejší než svačina, oběd aby byl větší než večeře, večeře aby byla vícdruhová atd).
Jídelníček zapisuju bez časů, nosím si u sebe bloček do kterého píšu jen jídla, co sním.
Měla bych ale zapisovat, jestli jsem zvládla všech 6 jídel, nebo jsem něco vynechala (když už vynechávám, tak nejčastěji dopo nebo odpo svačinu).

A líbí se mi můj zadek, přestože je velký. (Líbí se mi taky dokud neobjevím zbytky zmizelé celulitidy či co to tam bylo). Cvičení je zázrak :).
Když sem šla včera po městě, vůbec mě netrápilo, jak vypadám.
Hodně jsem se dívala po lidech okolo. Dívala sem se a uvědomovala si, že je jedno, jestli má někdo 80 nebo 50 kilo, jde o to, kdo se dívá.
Jistěže se mi líbí štíhlé nohy v kombinaci s nějakým vyplandaným trikem a kraťáskama (a tady jsem si uvědomila fakt, že malé hubeňoučké slečny jsou úplně něco jiného než vysoké hubené slečny. Ty malé se mi nelíbí, protože vypadají jak děti. Oblečení vůbec nepomůže, hubenost se zamění za drobnost a konec. Nic z toho... Gazelí nohy jsou gazelí nohy. Od 173cm nahoru je to ok...
Tímhle zjištěním jsem se asi ještě víc posunula jinam...), ale narozdíl od dřívějška už se na to dokážu dívat víc realisticky (například tak, že i kdybych měla 55kg, kraťásky a vyplandané triko bych do města neoblékla), a pocity ve mě sjou jiné.

Párkrát jsem měla náběh na nějaký "tik", ale zvládla jsem si to ukočírovat v tramvaji jsem seděla vklidu (a nepřezkoumávala, jestli mi z "vaničky" sedadla vkukuje kus nohy nebo ne), klepala tukama na břiše stejně jako ostatní sedící, četla si, a vlastně to klepání a teen celkový "smířený pohodový klídek" jsem reflektovala až po výstupu z šaliny a cestou domů.

Jakmile se zlepší zdraví, doladím ten pupek. Ačkoli z něj zatím nemám stavy, není to fakt hezký, a být nehubená neznamená být oplácaná, žejo...Navíc si s sebou beru plavky a ráda bych je i použila.
Měřit a vážit se budu až přijedu, což bude na den dětí.

Od soboty mám svou čistku, dneska už chci jíst odlehčeněji (což vzhledem k programu budu), večer bude asi třeba dopít s Fotkou zbytek Kapitána (předpokládám, že tak 4 panáky to budou), pořešit osobní záežitosti, a pak už přesun k ovenkám, klídek, nemluvení a nejídlo...
....

Moc si přeju, abych to zvládla sama, abych nakonec (po tolika měsícách a vůbec) nemusela nikam do cvokhausu...přeju si, abych se dokázala na sebe dívat realisticky, a aby to bylo co nejdřív, abych mohla normálně fungovat...

...
jen malé OT...všechny úřady i banka hotovo ;-)

jídlo 25.5.2011

25. května 2011 v 20:54 jídelníček :-/
jídlo:
2 tousty se sýrem
150g brambory a brokolice v páře (zbytek od včera)
2 lžičky mrkve s cibulkou
2rajčata
100g mix slunečnice v barevné polevě a rozinky v carobu
70g rýže s 1/2 konzervou tuňáka
něco kolem 15kuličeh hrůznů
1krajíc chleba s máslem
2 polévkové lžíce kaše od In

pití:
2l voda s citronem, 0,5l voda, 1l závor čaje, kafe

pohyb: 200x zadek a stehna, 2x sada po 30 s činkama, 20min protahování těla, 3h aktivní úklid, pár hodin povenku

před (A-)po...

24. května 2011 v 23:24 výlety (obojím způsobem) :)



...
U ohně sedím s přáteli
na kraji pole, v lese.
Tu chvíli, přátelé, znáte-li?
Lísteček nepohne se.

Zdá se, že všechno kolem spí.
Taková bez konce tu tiš.
A jenom dým zem k nebi víže.

Pták poposedne na větvi -
a jsme si blíž; a větvičku když přiložíš
- vpraskotu jemném - všemu, všem jsme blíže...
O.Mikulášek
...

.



...
netřeba komentu...jen dvě minuty ticha...

bye my thinspiration

24. května 2011 v 22:58 PPP jako kamarádka nebo protivník?
Jako památka...
...a taky proto, že už se na to dívám jiným okem...


.
.
.
.

.

.
a Charlotte...ta je kapitola sama pro sebe...


pochlapili se :)

24. května 2011 v 22:06 inspirace
Za necelý měsíc proběhne v Brně již 4.ročník nezávislé módy zvaný Fashion Factory Market a bude to přesně od 16. června do 19. června na stadionu Kounicova 22.

Dle mého názoru je Fashion Factory Market dobré aspoň jednou zajít skouknout. Pro nákup a přehled to stačí (trendy FFM jsou unášené vcelku snadno pobratelným proudem).
Pro inspiraci to podle mě stojí za to vidět pokaždé.

Mě samotnou tam opravdu zaujme třeba jedna desetina ze všech produktů, zbytek mi připadne na jedno brdo.
Většina bezproblémů spadne pod hesla: proužky, retro, výkřiky, rádobydekadence, kinderpunk, roztomilost, něžnost, "nahota"...
Více či méně vyšinuté paskvily. Čím šílenější, tím módnější. Nevím no...
Na druhou stranu právě díky tomuhle se můžu (snad) pohodlně vyhýbat představám nebo samotnému vytváření nevhodných kýčů.

Co ale musím některým prodejcům na FFM nechat, jsou materiály a jejich kombinace. Moje ruce milují FFM!
Kdybych měla možnost být slepá, určitě bych tam nakupovala ve velkém. Respekt oni!
...

Teď v červnu to bude ale rozhodně jiné, než doposud.
Doteď se na FFM udávaly hlavně oděvy pro ženské pohlaví. Sem tam se vyskytlo něco i pro pány, ale v tak mizivém zastoupení oproti dámským oblečkům, že nemá cenu zmiňovat.
...
Revoluce? Nevím čí to byl nápad, ale hodně moc se mi to líbí, a těším se, jestli tentokrát uvidím víc :)...:



a zde: http://www.lovemusic.cz/factory-fashion-market/galerie-prodejcu/ je galerie prodejců, kteří budou v červnu předvádět svoji tvorbu :)

jídlo 24.5.2011

24. května 2011 v 21:00 jídelníček :-/
jídlo:

1 knack s ředkvičkovým pyré
150g brokolice v páře, 1/2 brambory
2 loupáčky
2 misky (cca 8 polévkových lžic) kuliček Neskvika
1 rajče
1/2 žluté papriky

pití:
1,5l zázvorového čaje
1 kafe (změna levelu, pořídila sem si nové a výboré kafe, a to je tak dobré, že ho piju bez mlíka)
1 vídeňský kafe
1,5l vody
1,5l jemně perlivé vody
hrnek bylinkového čaje
malé pivo

pohyb:
docela dost chůze
200x zadek
50x každá noha
10min protahování
3x sada po 30 s činkama

den, kdy jsem zase mohla luskat a země se točila...23.5.2011

23. května 2011 v 23:07 deníček
Den začal nevinně a jeho lusk vlastně puknul už někdy uprostřed druhého nočního snu, kdy jsem se málem počůrala do postele. Viděla jsem.
Na záchodě jsem tužkou naškrábala do umakartu klíčová slova pro zapamatování, utřela se, zapomněla spláchnout a odešla pokračovat ve spánku, který ale nepřicházel.
Ležela jsem a se zavřenýma očima přemýšlela a říkala si a chápala, párkrát luskla a pak mi začal zvonit telefon. Byl to Vašek a to znamenalo, že jsem spala, a že už bude sedm ráno, že jsem zazdila budík a že mám odcházet do práce.
Citron sem si vymačkala místo do vody do kafe, nové jsem stihla uvařit tak tak, a ten kilometr a kus jsem lesem proběhla.
Zpoždění pár minut, cajk.
Den blbec, říkám si. To nejde dohromady s tím nočním dobrodružstvím.

V práci (práci...no, prostě práci:-) ) jsem se dozvěděla, že mám další nabídku. Výborné. A šlo mi to od ruky.
A pak mi napsal Fotka, že našel psa.
Málem jsem si omlátila třetí hlavu o strop, jak jsem skákala radostí. Moje druhá hlava měla taky radost a ta první zahlásila:"takže co?"
Den blbec se nekoná.

Luskla jsem ještě jednou, a pak jsem měla čisto a pěkně a cestou domů jsem doslova tančila. Mezi prsty na nohou mi čvachtalo trávové vlhko a pampelišková paraplíčka, nad hlavou lítalo jedno letadlo za druhým, sluníčko svítilo a tak jsem se i začla těšit na Žábu, která mě už několik dní urgovala o setkání.

Podobrazy téměř léto. Lidí tak akorát, slunečíků rovněžtak, káva pitelná. Malé nebo velké, malé. Pastelky na krku, odkaz na Fashion market. Ozvěny z blízké budoucnosti. Dostávám líteček s názvem parfému, který má servírka našplíchaný na těle přesně podle mého gusta. Drobné nedorozumění mého nosu a mého těla. Mě slušet nebude, ale o důvod víc, proč chodit Podobrazy.
Tlachám a je mi fajn. Od konce května nekouřím.

jídlo 23.5.2011

23. května 2011 v 22:54 jídelníček :-/
jídlo:
2kaiserky celozrnné
80g eidam 30%
2 rohlíky
2 rajčata
kousanec do vločkovo-mrkvové a cosi placky

pití:3l vody, 3x kafe, 2 malá piva, 0,5l zeleného čaje, 0,5l zázvorového čaje, pár loků zeleninového koktejlu ála Václav (rozmixovaná zakysaná smetana s okurkou a ředkvičkama)

pohyb: 4,5 hodně aktivního úklidu, 60x břicho, 100x zadek, pár hodin s čudletem povenku

EDIT 24.5. 2011 - + 2rohlíky, měla jsem hlad.

a tak...kultůůůra:)

23. května 2011 v 0:13 výlety (obojím způsobem) :)
Ne proto, aby se neřeklo, ale protože mě to zajímá:)


FESTIVAL V ZAHRADÁCH JINÉHO SVĚTA aneb DOBRÝ DEN KOCIÁNKO
2.6.2011 od 9:00 do 22:00



Není čas, vše běží moc rychle, kdo zaváhá, znáte to? Hlavně klid, všechno hned, ale postupně! Zveme Vás na festival plný hudby a divadla, do zahrady, snít pod stromy. Na místo, kde se nespěchá. Kde obyčejné věci mění se v zázraky. Kde pomáhat si, je samozřejmost.

DOBRÝ DEN KOCIÁNKO je již několik let tradičním dnem otevřených dveří. Kdokoli je zvědavý, jak se u nás žije, bude vítán. Letošní ročník bude v mnohém odlišný. Začínáme se opatrnými krůčky pohybovat po festivalové půdě. Chceme se seznamovat, překonávat předsudky, malovat na šedivou zeď barvami a otevřít dveře dokořán. Můžete se těšit na rozkvetlou zahradu. Dopolene se hravě nakrmíte soutěžemi, malí, velcí, širocí i tencí. Až vyleze slunce nejvýš, zavoní a zahrají vám KVĚTY. Strašnou a příšernou krásu ukaží TY SYČÁCI, břízy roztančí URBAND. Park bude živým jevištěm pro divadla - LÍŠEŇ a Jezevec na borovici, FACKA a Pohádkový cirkus, Tele divadla KOČÉBR. Každý kout zahrady budou zdobit brněnští umělci. Zdeňka Klanicová vysochá kouzelné ptáky, Jana Ševčík odhalí své modely, Matěj Sýkora šlápne do barvy, kluci nechají sprejem zmizet zeď. Do ucha bude rapovat o světě MC Obiwan a Aleš Bindr, básní zpívat o luně Cirkus Cermaque, Propaganja bude hrát unplugged! Rodina páně Šavgoče na zámku! Co neuvidíte nikde jinde, jsou výtvarné, hudební a divadelní produkce tvůrčích skupin z Kociánky. Sborové vystoupení Humru, bubenické skladby CTČ, divadelní performance ve stylu rozmarného léta. Skvělou kávu a dobré pivo s grácií a šarmem bude podávat Čestmír a retro kavárna Tunsgram. Prasátko Julka vás vezme do kina. Půjčí vám oči a v několika medailonech ukáže bytosti, které každodenně propojují dva světy oddělené zdí. Všichni, kdož přijdou a "namočí si ruce" tuto pomyslnou zeď nechají zmizet. Čárymáry fuk!

....
a víc pofesťácku:




Mišmaš party No. 18

PÁTEK 17.6.

SOBOTA 18.6.

Maštal:
Bumfrang 3 (Byšice)
Scott McCloud (US, AT)
Longital (SK)
Vidiek (SK)
Woody Alien (PL)
C (Tábor)

Plátěná scéna:
Je, nebo není němý (Krhov)
Síla (Brno)
Songs from Utopia (CH, Zurich)
Wotienke (NL-ČR, Olomouc)
Slniečko (SK)
Fiordmoss (Brno)

Bassta Fidli stage
bassta stage se připravuje, kromě klasické trojice TVP, Pukpuk a Užaj se můžete těšit na etnodupstepové YZ a snad ještě někoho
.
Název MišMaš by měl symbolizovat bourání hranic mezi hudebními styly, škatulkováním, kdo kam patří a co hraje; dovětek párty značí, že víc než samotný festival by tato akce měla být oslava toho, že přichází léto, oslava potkání starých známých a oslava života vůbec.
...

No, a pokud chce někdo můj autogram nebo mi dát pár facek, právě má dvě místa, kde mě zcela určitě lze potkat.

jídlo 22.5.2011

22. května 2011 v 23:25 jídelníček :-/
takže...první den vypuštění jídla, a taky poslední v tomto čase.
Nemám podmínky pro to, aby to mělo nějaký smysl.
Vím, že bych to potřebovala, ještě včera, když jsem si to "naordinovala" jsem měla za to, že to dám, ale ale vzhledem k aktivitám, které mám na tento týden, by to nebylo dobré.
Racionálně posunuju start na dobu odjezdu z města, tedy na konec týdne.

dnes:

DO18h:
200ml vločkového mléčného vývaru
2,5l vody
1 rajče
1 malá kofola
1 černé kafe bez cukru a mlíka

(0D 18h do 23h):
100g bílý jogurt
10piškotů
1 papundekl
1l bylinkového čaje
2 rajčata
200ml syrovátka
200g dětské kaše

pohyb:
14km v Moravském krase s čudletem, z toho cca 6km s čudletem na zádech (a je to sakra rozdíl)

je to krize, ale o už...

probuzení nouzového agregátu

22. května 2011 v 23:15 pod čarou...
Potřebuju toho hodně moc napsat, ale nejde mi to.

Když jsem začla psát něco o svých jídelních zlozvykách, psala jsem o tom, jak se mi střídají různé fáze. Psala jsem o tom, že někdy i několik týdnů/měsíců problémy vlastně nebyly, protože jsem byla já.

To období je zase teď. Už tak 3 týdny cítím zcela nepotřebu zabývat se jakkoli víc jídlem. Drtivá většina sraček kolem jídla, kolem toho, že zase přibírám, nejím pořádně nebo jím špatně atd...to všechno se mě vlastně nedotýká doopravdy.
Není to špatně, ale není to vůbec DOBŘE.
Skoro všechny postupy nebo vůbec přístupy řeším víc mechanicky než hloubkově. Vevnitř je jaro a teplo a příjemně a preferencemi před jídlem a tělem jsou věci praktické (jako třeba práce, úprava podlah v Nebrně, sázení bylinek a jiné zahradničení, batikování a malování po oblečení, čas trávený s Inkou, přesouvání osobních věcí atd) a pak všemožné prožitkové (ne)novoty (četba, mluvení, hra na cello, cestování, psaní, zázraky).
Tyhle dva hlavní proudy jsou totiž jediné, které opravdu vykreslují moji osobu. Nic víc teď opravdu nepotřebuju.
Oboje stíhám a vykonávám dobře.
Všechno ostatní - tedy to, co je vlastně strašně důležité (úřady, jídlo, psaní, cvičení, doktoři) i to méně důležité (potkávání přátel, koncerty, zprávy, nakupování, výstavy atd) jsou dodatky a rozšíření, která moji osobu pouze dělají normálně fungující personou.
Tak.
Doposud jsem asi vždycky tuhle situaci nezvládla řešit. Teď bych v tom ráda udělala změnu, která doufám nebude výjimkou potvrzující pravidlo.
Nevím ještě jak.
Nevím jak moc můžu.
Vím, že to bude boj, protože budu dělat věci, které dělat vpodstatě nemám, nechápu sama, proč je dělat budu, ale nějak vnitřně cítím, že to je hodně potřeba.
Vím, že nechci dopadnout po pár týdnech zase rozmlácená zpátky na zem.
.
konečný výsledek (očekávání):

  • vyřešené všechny úřady, podaná stížnost, zaplacené popelnice a zpořadníkované veškeré dokumenty v Nebrně
  • vyřízená školka
(tzn.už budu opravdu vědět, kam bude čudle chodit a od kdy do kdy)
  • vyřízené lázně
(od října 2010 v jednání. Z 50% na tom mám určitě vinu já svou neschopností dupat po určitých lidech a ještě větší neschopnosti vymyslet systém, díky němuž by se dalo nějak spoupracovat s Václavem)
  • vyřízení lidi okolo
(mám se potkat s 8 lidma. Z toho 4 jsou na celý večer/noc (každý), další 2 na minimálně dopo/odpoledne a jediní dva vycházejí tak, že by se to mohlo zvládnout někde na kafi ve městě za hodinku dvě. Ehm ehm...
Já mám asi tak nula procent u položky " chuť někomu něco povídat o tom, jak se mám nebo co dělám", s výjimkou Mony, která je jakž takž v obraze a ví, jenže na tu mi zase chybí dostatečně vhodný čas.
Mám velkou chuť poslouchat někoho jiného, jak se má a co dělá, ale odmítám se k tomu nějak víc vyjadřovat, nebo dokonce radit co a jak a vůbec...
A mám asi tak 2x 3h času a jeden večer když se mi zadaří...
Ano, měla bych mnohem víc času, kdybych chtěla. Jenže to je přesně to, co je XY let u mě táhnoucí se uměle vytvářená sociální aktivita.
Vím že to je magořina, ale mě dostačují myšlenky na ty lidi.
Když je o čem psát, pošlu nějakou zprávu přes tydlifon nebo mail nebo zavolám, ale na ty osobní setkání...nene, prostě ne...
A samozřejmě platí nepřímá úměra v aktivitě projevované u těch, které vidět opravdu chci a nechci, což je asi hlavní důvod, proč bych si to ráda nějak ujasnila.
Možná bych radši byla fakt sama, protože na ty "momentky" se lidi vždycky najdou, a v tom zbytku se stejně se skoro všema ani nepotkávám, a je to jen iluze, kterou většinou dělám já, vytvořená na základě jejich prožívání.

  • dokumentace všeho dalšího důležitého
(a to bude asi něco. Jak moc je mi nepříjemné psaní vůbec, tak stejně moc příjemné to bude číst, až tohle období přejde. Doposud vždycky s nástupem něčeho dalšího přišly hlavně šílené kekele z toho, že jsem v hlavě lovila všechno, co jsem si kdy chtěla poznačit a nepoznačila, vzpomínala na stavy věcí před a snažila se je marně nějak objektivně porovnat s aktuálním stavem atd...)

  • vyřízení doktorů
Asi jediná důležitá věc, o které veřejně zatím psát fakt nedokážu. Ať už mám jakýkoli pokaženiny a ruchy způsobené vlastní vinou, které mě komplikujou život a ještě nějakou dobu komplikovat budou, pořád to jsou odstranitelné záležitosti.
Existuje pak několik chyb, které jsem si nepřivodila, a které si sebou tahám už hodně dlouho. Moc ráda bych tu někdy dokázala napsat článek o endometrióze, kterou mám, a o různě vyšinutých problémech s ní spojenou.
Vzhledem k tomu, že si to teď spolu zrovna nedáváme v dobrém, bych měla určitě víc spolupracovat s doktorama. Zatím jsem na levelu, kdy mě ani zvracení krve nepřimělo k činu, což je mi jedno, ale zároveň vím, že to jedno vůbec není.
A zubařku jsem musela zrušit a nějak jsem si nedomluvila další termín, takže...

  • cvičení každý den
každý den se hýbu, skoro každý den cvičím i na určité partie, ale není to ono. Vím, kde je problém a vím, že pokud to hezky nevyrovnám, půjdu pěkně doháje

  • nastolení revoluce do našeho (ne)rodičovského fungování
hokus pokus number.....?
Ale každá snaha se počítá.
  • neprasit s jídlem, nepočítat KJ, neměřit a nevážit se (!), neplánovat, prostě jíst z dostupných zdrojů a poslouchat hlad - nehlad, NIC VÍC.
  • mít vyřízenou banku (od ledna jsem v ní byla několikrát kvůli různým věcem, ve městě jsem byla XY krát. Ale na to nejdůležitější jsem vždycky zapomněla, a cíleně skrz tuhle důležitou věc jsem od ledna přišla už zhruba o 3453kč...no, demence:-/ )
.
je dost dalších věcí, které potřebuju hlídat, vlastně pokud nechci dopadnout jak vždycky, měla bych se uvázat doma špagátkem, sehnat si správnou společnost, předat instrukce a nechat se řídit.
Ano, fungovalo by to. Bylo by to úžasné a sluníčkové, protože bych to měla všechno vyřízené během pár dní.
Půlku života mě to dělal někdo z rodiny. Bez mé žádosti.
Druhou část života jsem se na to vykašlala. V poslední etapě jsem se o to různě snažila sama. Něco šlo, a něco ne.
Aktuálně to vidím jako poslední a finální část života, co se těchto věcí týče.
Tentokrát sama, a dám to, čímž se vysunu do pozice fungujícího občana české republiky bez viditelného nebo lehce rozpoznatelného stigmatu, a této pozice pak budu "zneužívat" pro mě přínosné a mému okolí neškodné satisfakce.
...

doba trvání:
do konce května s očekáváním, že koncem tohoto týdne se utiší ten protest ve mě, a půjde to lépe.

...malý papír ve vlaku... 19.5.2011

21. května 2011 v 22:08 deníček
Osvobozená je špatný výraz. Svobodná zas hloupý. Konvence se ještě trhají a jejich cáry odlétají daleko do polí. Po posledním kuse zůstal zvenku na skle zahnědlý flek. Jsem víc. To je ono. Jsem víc.
Listuju Příliš Pozdním Létem a říkám si to snad není možný ten Vokolek...Co stránka, to mračna obrazů a hlavně ty emoce. V očích mám zas víc zrcadel, a nebýt nás v kupé tolik, klidně si pobrečím. Je to úplně jiný brečet nad knihou než brečet nad sebou.

Knihou se dají vlastně perfektně maskovat tady ty sebelítostě. Lidi si řeknou Panejo, to je asi fakt dobrá knížka, podívejte se co dokáže s člověkem udělat....a já bych zatím mohla vklidu lkát nad svou ubohostí nebo křivdou, která na mě byla spáchána.
Fikané!
Opravdu dobrá knížka mě ale naštěstí k sobě samé nepustí. Bezpečně mě uzavře do zákoutí slov, a já můžu našlapovat v meziřádích limitovaných vazbou ve čtvrtém rozměru, přes oči omotaný šál fantazie a kolem kotníků na jednu smyčku ovázanou garanci odosobnění.
Všechny souvislosti, nad/pod kterýma se můžu ponižovat, se objeví až PO...
a právě jsem asi dokázala upřímně docenit záležitost, ke které jsem odmítala zaujímat jakýkoli postoj. Bylo to opravdu dobré.
Ze žlutých polí voní řepka. Krajina mi plove v zornicích a panenky jsou jako roztékající se čokoláda. Střepy nejsou. Hladina je klidná a kruhy na vodě se dělají jenom pod nohama vodoměrek. Rybářská stolička je prázdná. Skrýš vysoko na vrbě taky zeje prázndnotou, jen v jednom koutě si poklidně uhnívá zvědavý kukuč posledního návštěvníka.
Ještě se cítit zamilovaně a bylo by to fakt vydařené popoledne u dvou kalužin.

jídlo 21.5.2011

21. května 2011 v 21:02 jídelníček :-/
snídaně: 2 koláčky (s mákem a ořechama)
svačina: nic
oběd: 100g rýže, 80g smetanová omáčka s baby karotkou, cuketou a brokolicí, 125g salát s červené řepy s jabkem
svačina (cca 3/4 hodinové časové rozmezí): hrstka cereálních kuliček, 1 křehký plátek sýrový, 2rajčata,1/2 žluté papriky, 200ml podmáslí
večeře I: 1 papundekl s máslem, 1/2 rajčete, 1/2 krajíce chleba s mazacím lipánkem
večeře II: puding (prostě ten celý uvařený sáček pundingu) + jabko

pití: 2,5l vody, 1l bylinkový čaj, 2 kafe

pohyb: 5km v terénu, 3km po silnici, něco kolem 2km skokběh po kolejích (to bylo cíleně a vkuse a bylo to fakt prohřívací a zadýchávací), 60x břicho, 100x zadek, 100x každá noha

jídlo 20.5.2011

21. května 2011 v 15:30 jídelníček :-/
snídaně: nic
svačina (v cca 11h): 2 papundekly a kousek eidamu
oběd (cca 14h): 1/2 krajíce chleba, ledňáček Míša
svačina: 1/2mrkve a jabko
večeře I (cca 19h): miska rýže se sojovou čínou
večeře II: nic

pití: 3l vody, 1,5l čajů na břicho, 1 kofola, 1pivo, cca 4 panáky Kapitána
pohyb: pár hodin práce se dřevem (vrtání, hoblování, natírání atd), jinak x hodinový pohyb po venku

...
myslela sem, že si budu muset zavolat rychlou. Ráno jsem měla takové bolesti, že mě museli i na záchod donést. Nebyla sem schopna se ani posadit...tělo tělo...
Nakonec to vyřešily bylinky a 3 ibalginy, před polednem jsem zvládla sedět, a pak už se konečně udělalo dobře natolik, že jsem mohla něco dělat.
Byť nešlo o potíže jakkoli související s trávením a žaludkem, dostat do sebe jídlo bylo nepříjemné, a jídelník podle toho osekaný...

jídlo 19.5.2011

21. května 2011 v 15:21 jídelníček :-/
snídaně: semínkový crosánek, jabko
svačina: hruška, 1 papudekl
oběd: nic
svačina: nic
večeře I: 2 chleby na ohni s mazacím sýrem a troškou kečupu, ledňáček Míša a horalka mléčná
večeře II: 2 lžíce rýže, 2 rajčata, kousek sýra


pití: 2,5l vody, 2kofoly, 1 hrnek mátového čaje
pohyb: 8km v terénu, cca dalších 8km po vesnicích spojené s vylepováním papírů, 50x břicho, nějakých 30 min lítání po městě (cesta s čudletem do výtvarky, do kavárny na internet a na vlak)

cesta do města

21. května 2011 v 15:01 pod čarou...
...A už mám plné zuby, plnou hlavu a vůbec jsem plná nasrání....Ano, jsem nečekaně zpátky v civilizaci...

Vstávala jsem v 5hodin ráno, abych mohla v 5,50 odejít, abych stihla vlak v 7,42 odjíždějící z místa 10km vzdáleného.
V Brně jsem měla asi třičtvrtě hodiny na přeputí do "city life style", snídani, sprchu (ať žijí nádražní záchodky) a vůbec tak polidštění se.

Od nás z domu je to na hlavní nádraží pěšky + MHD cca 40minut .
Měli sme se tam potkat v 9,20 já, Inka a Václav. Já a Inka jsme pak měly jet na divadlo, které začínalo v 10,00h v místě cca 35minut dalekém.

Inku jsem dostala v půl desáté, ve špinavém a pokecaném tričku, bez svačiny a blbýma kecama okolo. Jako bonus s naprosto špatnýma instrukcema k cestě a orientaci v místě určeném.
Kdybych nezavolala kamarádce, která tam poblíž bydlí, a řídila se pokyny které jsem dostala od Václava, došly bysme úplně jinam.
Zcela zbytečné sračky hned od začátku.
.
Divadlo a všechno okolo bylo naštěstí fakt milé překvapení, takže jsem se dobře uklidnila.
Ince se to všechno též moc líbilo- malovala, dělala motýlka z plsti, stopovala po papíře a samozřejmě okupovala skákací hrad a další...
Bylo to fayn:)
...
Doma?
Plná linka špinavýho nádobí. Fleky na zemi. Nevyluxováno. V sestřiném pokoji zase moje oblečení.
Nemám slova ani sílu pro to vykreslit to, co se dělo ve mě, když jsem si je sbírala, ale mám slova pro to, co jsem udělala "vnějším způsobem";
Oblékla jsem si gumové rukavice. Vyndala VŠECHNO oblečení, co kde doma mám. Hromádky ze skříně, věci z ramínek, ponožky...všechno. Roztřídila sem to podle barev a materiálu. Dala prát první várku.
A budu prát jednu pračku za druhou, protože nejsem schopna se do ničeho z toho obléknout. Te Tedy šaším po bytě v tričku načichlém ohněm a den starých kalhotkách, protože nemám co na sebe.
EDIT 16:34 - v lednici zkažené zbytky jídla a ŠUNKA pro Inku (aneb ano, takto funguje dělení péče o čudle s masožravcem. Můžu X-krát povídat o tom, že maso JO, uzeniny NE!)
EDIT 16:52 - ani knížky nebyly ušetřeny. Nechutný ! PROČ mě kurva už musí FURT někdo do něčeho lézt??? Proč? Proč si kurva nemůžou lidi pořídit to, co se jim líbí???? Antikvariáty doprdele!!!! Ne, nebudu ty knížky hledat, nebudu sestře do ničeho lozit, ale až přijde, tak...
tak...se jí zeptám, kolik a jaké knihy si vzala, a zapíšu si to a ona to podepíše a já si udělám knihovní pořadník a co nejdřív knížky odvezu pryč. Tohle fakt ne. UŽ NE!


Inka se vyspala v tramvaji a po cestě z tramvaje domů a tak nespí a povídá si. Mě je tak zle, že se bojím na ni i promluvit.

Nikdo mi nevymluví, že tady není něco špatně.

Předevčírem jsem slyšela tuhle větu (my dva, na radiu naladěná Vltava a šumící noční les okolo) : "...kdyby tam (za lesem, v civilizaci, ve státě...?) nebylo něco kurva špatně, nejseš tak v prdeli, jak seš. Ani já. A potkali bysme se úplně jinak a jinde, a nebyli bysme tak moc v prdeli."
...

Ano, chci pryč. Nedávám si to.
A čím víc existuju venku, tím méně mám zájem se křivit a SNAŽIT SE zapadat, zařazovat a...Ano, chci navštěvovat divadla a výstavy a koncerty a procházet se nočníma ulicema, ale nechci tu ŽÍT.

jídlo 18.5.2011

18. května 2011 v 23:00 jídelníček :-/
jídlo:

250g bílý jorurt
4 piškoty
10kuliček červených hroznů
Avatar meníčko (cca 400g mix jídla jako rýže a nějaká směska zeleniny v zelené omáčce, hrstka kořeněných pražených ořechů a rozinek salát z červené řepy, kus opečených brambor, nějaká sladká kašička a placka) -nesnědla jsem zdaleka celé, ale bylo to výborné!
2 rohíky
1 plátek goudy 40%

pití: 0,5l neperlivé mattonky, 2l vody, kelímek avatar čajíku, 05l bylinkového čaje, kafe, 05l zázvorového čaje

pohyb: ploužení se po městě a po úřadech
edit: eště 3h aktivní úklid...fakt výmaz dneska
mám v sobě už pár dní nějakýho hnusnýho bacila, duní mi hlava (asi ucpaný dutiny) a teče mi průběžně z nosu a do krku (hleny a asi alergie nebo co)...bolí mě celá Kristýna a připadám si jak lemra

jaro v plném proudu...18.5.2011

18. května 2011 v 17:47 deníček
Vedro.

Lidi se válej všude po trávě i po trávě, ptáci pokřikujou a my s Žoulou mžouráme do toho velkýho jara. Ona žvýká orbitku, já stéblo trávy. Tramvaj rachoce.
Ženám se v zatáčkách klepou prsa a tuky na stehnech, těm stojícím jen poskakují bříška, tašky na ramenech a igelitky v rukách.
Souboj parfému a proudění vzduchu otevřenýma okýnkama probíhá na několikra frontách. Výsledky lze odhadovat, ale třetina obličejů je pohřbena za černým sklem a obroučkami.
Tramvaj jako vymačkávaný grep. Ve zlomku okamžiku letí pecky a spousta nacupované dužiny ven. Vyšplíchne to! Zarudlá šťáva. Lepkavé prsty. Neodkapat...

Jakási kyprá mladice obalená šedivě lesklým pytlem a celulitidou zasahující hluboko do spodních stehen, mě způsobila krátkominutový záchvat kašlíka. Zjev existence asi ženského pohlaví kráčejíc oděn do chrastivé bižuterie a make-upu o tři tóny hlubšího než barva akné na zádech, zas málem přivodil srdeční příhodu Žoule.
Parodie na lady Gaga křížená s papouškem, ptačí geny bohužel silně převládají. Potkan, který vykradl kamion s pašovanejma padělkama adidasu. Hybridní kometa. Dárk end ívl grrrl, porcelánová pleť, linky a černé stíny drží na heslo, deodorant ovšem heslo zapomněl...fakt síla, jdeme obloukem!

Minuly sme na lavičce sedící reklamu na tloušťku a obžerství. Na vyšisované džíny odkapává tatarka a vsakuje se s takovou samozřejmostí, až by člověk řekl, že na tom vlastně není nic špatného.
Kdo mohl prodat té ubohé duši takový topík? Za tohle by se mělo pokutovat...

Chodníky plné vajglů, pošlapaných žvýkaček a psích chcánků. Stékající zmrzliny, umatlané ruce, pach zaprášeného masa a papírové kapesníčky nasáklé rtěnkou a potem. Přetékající odpaďák.
Vedro.
Málem nás přejede tramvaj. Humbuk na Mendláku. Vzduch se chvěje vedrem a Polock by měl radost.

velmi malý vzkaz z bitevního pole

17. května 2011 v 23:01 PPP jako kamarádka nebo protivník?
Cvokař, nutriční, anabell psycholožka...

ty všechny si budu držet u těla na vzdálenosti odpovídající kamarádům, tedy na podání napřažené ruky, i když cvokaře bych asi potřebovala v zóně přátelství, tedy na podání ruky pokrčené.

Prášky-neprášky.

Podrobnější rozpis na všechno v jednom. Co týden, to jeden až XY listů. Co týden, to 1 strana s přehledem všeho, co se má dít, a pak jednotlivé dny s příslušnýma kolonkama.
Bude to fungovat, a díky systému, který jsem si "pod dohledem" sama vytvořila udělal mozek tak moc, že se zase cítím dobře.